Věřím, že se naše hra dostane na optimální úroveň, říká kanonýr Dalimil Zvonek

Pokračování podzimní části hokejbalových soutěží je bohužel stále v nedohlednu. Proto vám přinášíme alespoň další ze zajímavých rozhovorů, tentokrát s ústřední postavou pražského Kert Parku, Dalimilem Zvonkem. Se vsetínským odchovancem jsme probrali také zlatou minulost.

Body dobré, hra už méně

Dalimile, jak jste se na letošní sezónu, která byla bohužel brzy přerušena, těšil?

Na sezónu jsem se těšil stejně jako na ostatní, takže dost. Zároveň jsem cítil, že to letos půjde dobře. Jsem jedním z těch, kterým delší pauza prospěla. Doléčil jsem dlouhodobé zranění z počátku roku a změnil některé věci v přípravě, tedy lépe řečeno, některé jsem začal dělat. (smích) Poupravil jsem si jídelníček, začal se více věnovat protahování, chodit běhat kopce u nás na Vsetíně, a zároveň jsem několik týdnů trénoval s Ondrou Slováčkem (profesionální hokejista hrající za České Budějovice, odchovanec Vsetína, pozn. red.) a ty tréninky mi hodně daly. Takže před sezónou jsem se cítil opravdu dobře.

Jak můžete zhodnotit úvod sezóny? Martin Kruček se nedávno nechal slyšet, že s předvedenou hrou příliš spokojenosti nepanuje. A jak jste se cítil Vy osobně?

Tady určitě souhlasím s Krůčou. Po herní stránce to mohlo být lepší. Sice máme dost bodů, ale několikrát to bylo velmi těsné a třeba poslední zápas proti Ústí jsme podle mě byli horším týmem a můžeme být rádi, že toho Mikloš (Petr Mikl) tolik pochytal a máme nějaký bod, natožpak dva. Máme zase trochu jiný kádr, některé věci trvají, než si sednou tak, abychom mohli říct, že je to ideální. Týmu ale věřím a vím, že se na tu optimální úroveň dostaneme. Individuálně to hodnotím dobře. Tím myslím to, že jsem se na hřišti cítil lépe než minulé sezóny. Body jsou pak výsledkem práce celé lajny a tam si spoluhráče nemůžu vynachválit. Hrajeme spolu s Jirkou (Kručkem) a Sašou (Tomášem Wróbelem) už nějaký ten pátek. A co si budem, většinu bodů mám podle mě z přesilovek a hrát v té naší místo mě někdo chromý, tak by ty body měl taky. (smích)

Jak jste před časem přijal zprávu, že se sezóna opět přerušuje?

Beru to tak, že si o to situace asi říká a nijak zvlášť to už neprožívám. Samozřejmě se těším na návrat na hřiště, ale nemám přehnaná očekávání a už delší dobu počítám s tím, že dřív než na jaře nezačneme.

Dalimil Zvonek posbíral v 6 odehraných zápasech letošní přerušené sezóny 13 kanadských bodů za 6 gólů a 7 asistencí a usadil se na průběžném 3. místě individuálních statistik. Autor fotky: Radka Synková.

Zlatá mládežnická éra

Stíháte díky volnějším víkendům, kdy nejsou zápasy, častější návraty domů na Vsetín nebo Vám to práce nedovoluje? Jaké povolání vlastně vykonáváte?

Od vyhlášení zákazu zápasů a tréninků jsem na Vsetíně. Momentálně jsem studentem aplikované informatiky a pracuji jako externí konzultant, takže obojí je v distanční formě a na Vsetíně mám větší pohodu, než kdybych byl zavřený sám na bytě v Praze.

Na Vsetíně jste prožil parádní mládežnická léta. Co tehdy stálo za tím, že jste v republikovém měřítku tak dominovali?

Měli jsme hodně silnou základnu, v každé kategorii nás bylo dost. Bylo to i díky tomu, že starší kluci ze Vsetína, jako Libor Topolánek, Michal Trčka, Michal Dědič, Tomáš Kudela váleli v Extralize a naši muži pravidelně hrávali ve vyšších patrech 1. Ligy. Tam tehdy začínaly své kariéry dnešní extraligové stálice jako Honza Šimara (brankář Letohradu), Ondra Pražák (útočník Kladna) nebo Petr Dulava (obránce Kert Parku). Takže to děcka táhlo na hokejbal o to víc.

Vsetínští mladíci získali napříč mládežnickými kategoriemi nespočet úspěchů. Autor fotky: osobní archiv Dalimila Zvonka.

Na utkáních vás hojně podporovala silná fanouškovská základna. Čím to, že dnes ty desítky příznivců a rodičů kolem mantinelů už tolik nevídáme?

Jak říkám, bylo nás v mládeži hodně, chodili nás povzbuzovat kamarádi, a i mezi rodiči byl skvělý kolektiv, který nás vždycky chodil podporovat. Bylo to určitě fajn, když rodiče nosili na zápasy bubny, obří řehtačky a vlajky. Nevím, jak to je dnes. Na zápasy mládeže téměř nechodím, takže bych nerad soudil.

Početná skvadra fanoušků ke Vsetínu nejen v mládeži neodmyslitelně patřila. Autor fotky: osobní archiv Dalimila Zvonka

Slavná jména

V mládeži jste dominoval na hřišti s dalšími ostrostřelci. Jaškin, Abdul, Svoboda, Slováček. To jsou jména, které hokejovým a hokejbalovým příznivcům netřeba představovat. Jste s některým z těchto hráčů v kontaktu? Zavzpomínáte třeba na ty staré časy?

Se všemi se znám v podstatě odmalička, a to nejen z hokejbalu nebo hokeje, takže v kontaktu jsme. S Ondrou (Slováčkem) a Dimou (Jaškinem) jsem v kontaktu téměř denně a pokud to situace umožňuje, tak za nimi často jezdím. S Jindrou (Abdulem) a Mírou (Svobodou) si sem tam napíšeme. Většinou se pak potkáváme kolem Vánoc anebo v létě, když máme všichni volno a jsme na Vsetíně u rodin. Samozřejmě často vzpomínáme na společné zážitky.

Dalimil Zvonek se raduje s Dmitrijem Jaškinem z jedné z branek ve finálovém utkání mladšího dorostu (2010). Autor fotky: osobní archiv Dalimila Zvonka.

Při vší úctě nejen ke všem skvělým zmiňovaným hráčům, čtenáři budou nejvíce znát jméno Dmitrije Jaškina. Máte s touto dnes hvězdou ruské KHL třeba nějakou vtipnou historku, která by byla publikovatelná?

My si třeba vždy rádi zazpíváme naše oblíbené valašské halekačky a je jedno, jestli jsme na Vsetíně nebo v centru Washingtonu. A to se pak reakce lidí celkem dost liší. (úsměv)

Který moment v té zlaté éře považujete za nejpovedenější?

Je těžké něco vypíchnout. Celé zlaté období bylo super a rád na něj vzpomínám. Nejoblíbenější je ale vzpomínka ze semifinále mladšího dorostu v Ústí nad Labem, kde jsme ve třetí třetině prohrávali o několik gólů a pár vteřin před koncem jsme dokonali obrat a vyhráli.

Vsetínští dorostenci se radují ze vstřelené branky. Vpravo v civilu s blond vlasy Dmitrij Jaškin. Autor fotky: osobní archiv Dalimila Zvonka.

Jak jste se vlastně před časem dostal z Valašska do Kert Parku? Mezi těmito sezónami jste navíc měl hluché místo, kdy jste nikde nehrál.

Po maturitě jsem několik let studoval v Kodani a nic jsem nehrál, snad jen vydatně na počítači. (smích) Jen v létě jsem jezdil s bývalými spoluhráči z mládežnických repre na turnaj do Prachatic. Tímto zdravím Fialové kobry! Tam jsme hráli i s kluky z Kert Parku. Jednoho roku jsem se den před turnajem dozvěděl, že se budu pracovně přesouvat do Prahy, tak jsme to tam s „kerťákama“ nakousli. No a o týden později na Stoupa Cupu na Vsetíně jsme v pozdních hodinách během afterparty na baru sepsali smlouvu, že budu na Kert Parku. Za pár dní jsem tam byl na tréninku.

Náročné dny i přes zápasové volno

Jak trávíte poslední dny? Co kromě práce Vám současná situace dovoluje?

Téměř každý den od rána mám výuku, poté udělám něco do práce. Když s tím vším skončím ještě za světla, což je čím dál těžší, tak se jdu proběhnout nebo v současné formě spíš projít někam na kopec. Několikrát do týdne také jezdím na chalupu, kde je hodně práce, než přijde sníh. Po večerech se pak učím, hraju hry nebo dělám v dílně, kde se snažím renovovat starý nábytek z chalupy.

Máte ještě nějaký konkrétní hokejbalový cíl?

Rád bych přidal ještě nějaké úspěchy s Kert Parkem a samozřejmě vyhrál Mistrovství světa. Mimo to se nezranit a dál se bavit hokejbalem.

18.5.2019 se odehrálo poslední finálové klání Extraligy, v němž Kert Park porazil Kladno 2:0 a oslavil mistrovský hattrick! Autor fotky: Roman Mareš.