1. liga

Končit nechci, hrát mě stále baví, přiznává trenér juniorských i seniorských mistryň světa Broulík

Michal Broulík je asistentem trenéra reprezentace žen, ale také stále ještě aktivním hráčem. Nastupuje v 1. Lize za Bulldogs Brno a ve 2. Lize na východě Čech pak za mateřskou Českou Třebovou. V hokejbalovém prostředí se pohybuje také díky tomu, že je zaměstnancem ČMSHb.

Loňskou sezónu jsme měli na všech frontách výborně rozehranou

Situace je již pro všechny dlouhá, věříte tomu, že se ještě letošní ročník dohraje?

Pokud by se nedohrála další sezóna, nebylo by to vůbec dobré, spíš naopak. Obecně pro sport je toto celé špatné. Další ročník byl odpískán např. v hokeji a takových sportů bude víc. Jsem zvědav, jak to ovlivní hráčské základny a celkově návrat těch nejmenších, kteří jsou nyní direktivně upoutáni k počítačům, aby vůbec měli např. kontakt se školou, a to vůbec nechci hodnotit kvalitu výuky. Děti jsou odkázané víc než kdy jindy jen a pouze na rodiče, kteří jsou nyní v pozici rodiče, trenéra, kamaráda, pořadatele a volnočasového organizátora. Děti úplně ztratily rok života a přirozeného vývoje mezi svými vrstevníky v různých prostředích (rodina, škola, kroužky, sport, kultura apod.). Především loňskou sezónu jsme měli na všech frontách výborně rozehranou, jak s muži v Brně, tak v České Třebové a naše ženy měly formu jako hrom.

Pracujete pro svaz, je výhoda, že alespoň nějakým způsobem i nadále v prostředí jste a nevypadl jste z hokejbalového kolotoče úplně?

Tím, že jsem zaměstnancem ČMSHb, tak jsem pořád v kontaktu se sportem, ale jen do určité míry, protože drtivá většina mých pracovních úkolů je technického rázu a z toho důvodu mým hlavním pracovním nástrojem je mobilní telefon a počítač, takže tady mě současná omezení zase tolik nepoznamenala, protože bych tento čas trávil stejně. Na druhou stranu, kdyby byla situace příznivější, tak bych určitě byl častěji na čerstvém vzduchu.


Michal Broulík (vlevo) se zařadil mezi stabilní opory zadních řad brněnských Buldoků v 1. Lize. Autor fotky: Jana Nekolová.

Současná situace? Trochu jsem zpohodlněl a pozoruji na sobě určitou apatii

Pokud se nakonec 1. ani 2. Liga nedohraje, budete ještě i nadále pokračovat jako aktivní hráč?

S hokejbalem ještě končit nechci, hrát mě stále baví, ale je potřeba si přiznat, že už mi není osmnáct a pokud chci hrát na úrovni, aby mě to bavilo a cítil jsem, že nehraju druhé housle, tak musím trénovat sám. Chtěl bych hrát co nejvýše, ale v poslední době mě začaly trápit svalové problémy, šlo s nimi hrát, ale cítil jsem, že jistý limit tam byl. Jedná se o dlouhodobější záležitost, která se během týdne nebo dvou nevyřeší. Jak s oblibou říkám... před 15 lety jsem něco šidil a zanedbával a nyní mi to tělo vrací. Všechno bude záležet také na soukromém životě. V klubu jsem své stanovisko k budoucnosti oznámil loni v létě, aby v dostatečném časovém předstihu znali mé záměry. Nebudu konkrétní, protože se nejedná o jednu myšlenku a rozhodnutí a chci, aby je postupně věděli všichni, kterých se to týká.

Jak moc je to frustrující, když tělo by zatím ještě chtělo a mohlo, ale zápasy se z vládního nařízení stále ruší?

Situace, která v ČR nyní je, mě vysloveně štve a nesouhlasím s ní. Nouzový stav tu je kdoví jak dlouho, rok se tu stále vydávají všemožné zákazy a nařízení a stejně to je k ničemu. Nechci popírat riziko a závažnost onemocnění a dělat, že tu nic není, ale v první řadě si myslím, že by se měli ochránit lidé a místa, kde může nemoc napáchat nejhorší a běžnou populaci a její každodenní rytmus života nechat plynout dál. Víc bych nechal odpovědnost na každém osobně. Vím, že tento můj názor je hodně ovlivněn tím, že nejsem v ohrožené skupině a celá řada lidí ho může považovat za pošetilý a hazardující. Víc se do polemizování nechci pouštět, protože by se jednalo o politikaření, a to sem nepatří. Abych odpověděl, tak ano, je to pro mě do jisté míry frustrující a byť se snažím i nyní sportovat a udržovat se, tak si musím připustit, že jsem sám trochu zpohodlněl a pozoruji na sobě určitou apatii. Nedávno jsem četl článek jedné pediatričky, která velmi přesně zhodnotila a popsala výsledky za dobu trvání pandemie, ke kterým došla při prohlídkách dětí různého věku a nebyly to zrovna kladné postřehy a s přibývajícím časem to bude ještě horší.


Michal Broulík každoročně předává zkušenosti na oblíbených letních Campech talentované mládeže, které se v loňském roce přesunuly z Litomyšle do České Třebové. Zdroj fotky: Mládežnický hokejbal.

Odložení MS dává všem určitou naději

Jak se aktuálně připravujete a je pro Vás náročné se přemlouvat?

Krátce po ukončení hokejbalových zápasů jsem ještě následující čtyři týdny trénoval 4x týdně, později jen 3x, až jsem se dostal do fáze, kdy jsem od konce listopadu prakticky do začátku ledna úplně vypnul. Bylo to také z důvodu svalových problémů, o kterých jsem mluvil. V lednu jsem si řekl, že bez ohledu na to, zda se bude hrát nebo ne, tak musím začít něco dělat, takže jsem najel na systém tří tréninků týdně, kdy se snažím kombinovat běh, v omezené míře posilovnu a běžky. Není to nic moc, ale lepší než nic. Co se motivace týče, tak nehorší je, jak se říká, nasadit si boty a vyrazit. Jak už člověk běží, tak to jde. Někdy se třeba na oválu potkám s někým známým, tak to se trénuje lépe. Naopak někdy to je vysloveně "na morál", že musím, i když se mi vůbec nechce. Taky se už stalo, že jsem byl tak otrávený, že jsem nešel a přehodil si to na následující den, a to je nejhorší, odkládat a posouvat.

Jste asistentem v reprezentačním týmu žen, pro který se přesunulo MS až na příští rok, což je asi určitá výhoda... Dokážete si představit, že byste po roce zákazů odjeli odehrát světový šampionát letos?

Nevím, jestli to je výhoda. Na jednu stranu ano, je tu o rok delší přípravné období a někomu to může pomoct, na druhou stranu pro zkušenější hráčky to není moc pozitivní, protože čas nikdo nezastaví, ale to není problém jen reprezentace žen, ale všech. Pokud by byla jistota, že se nyní soutěže a život rozběhne stejně, jak tomu bylo, tak do jisté míry si to dovedu představit, ale s ohledem na všechny okolnosti od pozastavení podzimní části by to bylo všechno hodně hektické, nepřipravené a uspěchané. Ono to není jen o tom začít z ničeho nic se dnes a denně připravovat, trénovat, ale celkově zajištění všech nutných věcí pro úspěšnou realizaci a chod týmu na MS, a to potřebuje svůj čas, aby se vše zajistilo a připravilo. Navíc s ohledem na to, že v roce 2021 by se mělo uskutečnit MS juniorů ve Švýcarsku a Světový pohár na Slovensku, by to nebylo moudré, mít tolik velkých podniků v jednom roce. Odložení dává všem určitou naději, že se všemožná nařízení v různých státech rozvolní a samotné MS bude probíhat za hygienických a jiných omezení, včetně účasti diváků.


Na posledním MS se ženy umístily na 3. místě. Zlato z Pardubic tak neobhájily, ale na v pořadí 7. šampionátu získaly 7. medaili! Autor fotky: Hanka Poskočilová.

Určitě budeme chtít složit silný a vyvážený tým

Přesto - jak náročné bude zajet do rozjetých kolejí a během jednoho roku dát dohromady konkurenceschopný tým, který se zvládne porvat o zlato?

Jak to bude náročné, se teprve ukáže, myslím si, že i pro celoživotní sportovce to nebude jednoduché, ale kdo bude mít chuť zase trénovat, hrát, a hlavně sedět zase v kabině a užívat si tu nezaměnitelnou atmosféru, tak se do toho dostane, ale začátky můžou být těžší. Určitě budeme chtít složit silný a vyvážený tým, který bude mít ambici na nejvyšší příčku.

Nebojíte se toho, že budete mít slabší kádr, že spousta zkušených hráček již do Kanady neodletí?

Budeme muset vyčkat a až se soutěže opět rozjedou a budou moct proběhnout i reprezentační kempy, tak pak následně individuálně prodiskutovat se zkušenějšími hráčkami jejich situaci a postoj k národnímu týmu. Musíme být připraveni na cokoliv. Právě proto jsme spolu s hlavním trenérem v loňském roce již na únorový kemp do Pardubic a následně letní kemp žen v České Třebové měli s vybranou skupinou hráček pohovory, abychom s nimi v dostatečném předstihu prodiskutovali situaci směrem k MS. Některé hráčky od posledního MS v Košicích změnily rodinný stav, a dokonce se z některých staly maminky. I v současné době jsme s některými hráčkami alespoň v telefonním kontaktu. Já bych osobně byl moc rád, kdyby bylo co nejméně případů odřeknutí a v Kanadě jsme měli to nejlepší k dispozici a ideálně i v herní pohodě a formě.


Pro Michala Broulíka asi rozhodně nejsilnější zážitek, když v roce 2017 přebíral po fantastickém finále žen zlato! Autor fotky: Daniel Souček.

Tabulka 1. Liga

POŘ. TÝM Z SKÓRE B
1.
SK Suchdol nad...
5 21:9 15
2.
HBK Bulldogs Brno
6 24:19 12
3.
SK Kometa Polička
5 21:14 11
4.
HBC AUTOSKLO H.A.K....
5 14:12 9
5.
HBC Svítkov Stars...
5 22:19 6
6.
HBC Malenovice
6 19:24 6
7.
HBC Prachatice
6 17:30 4
8.
HBC Plzeň B
4 5:16 0