Turnaj jsem si užíval, ale samozřejmě by bylo hezčí, kdybychom měli nějakou medaili, vypráví Vladimír Luka

Team Czech Republic obsadil na mistrovství světa Legends v Černošicích čtvrté místo. Součástí tohoto mužstva byl také Vladimír Luka, který ho vedl jako kapitán a rovněž se stal členem All Stars Teamu. Jak se ohlíží za cestou tímto šampionátem a jak na něj bude vzpomínat?

Nemyslím si, že byly velké rozdíly mezi první čtyřkou

Vladimíre, na mistrovství jste se každý z vašeho týmu připravoval po své ose. Co všechno obnášela individuální příprava na šampionát této úrovně?

Všichni jsme dopředu přibližně osm měsíců věděli, že mistrovství bude, takže jsme se každý připravoval sám, poněvadž každý byl z jiného kouta republiky, já třeba z Anglie. Byly návrhy na nějaké kempy, ale nikdy jsme se nedomluvili. Každý se tedy připravoval sám a v těchto letech věděl, jak by se měl připravit a co to všechno obnáší – určitě běhání, posilovna a tak.

Do turnaje jste vstoupili úspěšně a první tři utkání jste vyhráli s velkým náskokem. Byla po takto úspěšném začátku očekávání týmu vyšší než konečné umístění?

Očekávání za mě před turnajem i po těchto třech zápasech byla velká. Ale věděli jsme, že pak nás čekají další tři utkání se silnými týmy a pokaždé v nich byl někdo o krok šťastnější.

Body jste pak ztratili s kanadskými výběry a jeden se Slovenskem. V čem vás tito soupeři nejvíce potrápili? Byly znát výraznější rozdíly mezi týmy?

První zápas jsme prohráli s Kanadou BC (British Columbia, pozn. red.) 3:4, ale nemyslím si, že byli lepší. Dali tři góly po našich chybách, vedli 3:0, my jsme to stáhli na 3:2, pak jsme dostali v power play branku na 4:2, ještě jsme snížili na 4:3, přestříleli jsme je 25:12, ale prostě jsou taková utkání. Se Slovenskem to byl jeden z našich nejlepších zápasů. Vedli jsme 3:0, ale poté jsme to opět našimi chybami dotáhli do remízy a nakonec jsme byli šťastnější v nájezdech. S Kanadou jsme věděli, že to bude hodně těžký zápas, ale také to bylo nahoru dolů. Oni dali šťastné góly, my jsme dali jen jeden, ale nemyslím si, že tam byly velké rozdíly mezi tou první čtyřkou, bylo to o štěstí, o tom, kdo má více sil a je sehranější.

Celý šampionát pro mě znamenal hlavně setkání s kamarády

Do semifinále jste vstoupili ze čtvrtého místa po základní části a narazili v něm na Kanadu. Co ve vašem posledním utkání na mistrovství rozhodovalo?

Věděli jsme, že nás čeká v semifinále Kanada, poněvadž jsme si to zavinili sami ve skupině. Kdybychom uhráli tři body se Slovenskem a minimálně remízu s Kanadou BC, tak máme v semifinále někoho jiného, ale to už je kdyby. Věděli jsme, že nás čeká silný běhavý soupeř a hlavně nás hodně přečetli, zdvojovali nás a dohrávali. Hned dostali přesilovku a dali branku, pak po naší velké chybě dali druhý gól. S těmito týmy je to těžké, protože ví, co hrají, a umí to hrát. U nás také rozhodovalo, že bylo hodně kluků zraněných, hráli z vlastní vůle a v těchto letech se tomu nedá ani divit. Prostě jsme prohráli, Kanada vyhrála zaslouženě s námi i celý turnaj, protože byla lepší.

Mistrovství se konalo v Černošicích nedaleko Prahy. Jaká atmosféra panovala po dobu celého šampionátu? Nesl se turnaj převážně v přátelském duchu?

Za mě byl vybraný hezký stadion, každý tým měl šatnu, takže za mě to bylo naprosto v pořádku. Plocha výborná, všechno výborné. Ano, bylo to ve většině v přátelském duchu, tak 95 % času, vždy se najdou někteří hráči, co si chtějí něco dokazovat a vyblbnout se, ale jinak si myslím, že se turnaj odehrál ve fair play se vším všudy. A to si myslím, na to, kolik mají hráči let, tak klobouk dolů. Za mě to bylo perfektní.

Stal jste se členem All Stars Teamu a druhým nejproduktivnějším hráčem mistrovství. Co pro vás celý tento šampionát znamenal a jak na něj budete vzpomínat?

To už je jen třešnička na dortu, že jsem se stal členem All Stars Teamu. Turnaj jsem si užíval, samozřejmě by bylo hezčí, kdybychom měli nějakou medaili. To, že se nebude hrát o třetí místo, jsme věděli. Celý šampionát pro mě znamenal hlavně setkání s kamarády, které přes celý rok nevidím, tím, že jsem žil v Anglii. Pro mě to bylo setkání s kamarády, opět si s nimi zahrát, prožít nějaké hezké chvíle, posedět, popovídat si a spojit to hlavně s tím, co máme všichni rádi, to je hokejbal. Takže za mě se celý turnaj povedl. Samozřejmě s naší hořkou tečkou, čtvrtým místem, ale za celý mančaft jsem byl spokojený. I když vím, že jsme měli na víc a čtvrté místo je pořád ve mně, ale to už se nedá nic dělat a za dva roky to bude třeba úplně jinak.

Team Czech Republic v semifinále prohrál s Kanadou a skončil na čtvrtém místě. Zdroj fotky: ISBHF Media.