Velice rádi bychom ukončili čekání na medaili od roku 2012, netají před MS Legends Libor Smetana

Mistrovství světa v Černošicích se blíží. V závěru července se tam sjedou výběry hráčů v kategorii 45+ a Českou republiku budou v mužské skupině reprezentovat dva týmy. Jednoho ze zástupců představuje celek Team Czech Republic, kde je v pozici generálního manažera Libor Smetana.

Rok dopředu máme širší kádr, který jsme nyní zúžili

Libore, zanedlouho se uskuteční mistrovství světa Legends. Pojďme od začátku, a to ke skladbě týmu. Jak probíhal výběr členů realizačního týmu a jak máte jednotlivé role rozdělené?

Realizační tým se z větší části vybíral z těch, co už tam byli z předchozích akcí, případně se o někoho doplnil. Byli jsme pověřeni od Ondřeje Průši (předseda ČMSHb, pozn. red.) a předsednictvem, abychom složili jeden tým, druhý má Ondřej Průša a Libor Komůrka (Team Czechia, pozn. red.). Já jsem v pozici generálního manažera pro komunikaci se svazem a celkově dávám tým dohromady. Vedoucím mužstva je Jaroslav Homola, v roli hlavního trenéra působí Miroslav Zadák a asistenty jsou Karel Fík a Daniel Jůn. Dále máme dva fyzioterapeuty, jedou s námi Evžen Buščík a Alena Potočková, a kustody Petra Haška a Milana Vávru.

Přestože jde o kategorii zkušených hráčů, příprava na takový turnaj není samozřejmostí. Co celý proces příprav obnášel? A jak konkrétně se připravovali hráči, absolvovali jste během roku také společné kempy?

Když to porovnám, tým Ondřeje Průši a Libora Komůrky jezdí dvakrát za rok do Dobřan na Ledňáček a Letňáček. Vidí se tedy hlavně tam, plus ještě v Českých Budějovicích bývá jeden turnaj v létě. U nás je to trochu jiné, hráči se připravují ve svých klubech a ti, co nehráli hokejbal, tak hráli hokej. Ale v podstatě rok dopředu máme širší kádr, který jsme nyní zúžili. Kluci se připravují individuálně a snaží se hrát hokejbal alespoň na nižší úrovni. Bohužel jsme žádný sraz neměli, byť jsme to asi třikrát zvažovali. Ale vzhledem k termínové listině soutěží ČMSHb, vytížení hráčů, geografické poloze a ostatním podmínkám by se nás nikdy nesešlo více než deset. A museli bychom si ještě někde domluvit hřiště a stálo by to další peníze, všechno si platíme sami. Neměli jsme tedy vyloženě žádný sraz, ale komunikujeme spolu, máme skupinu a sledujeme se, kdo jak se připravuje, kdo co zhubl a podobně.

Do kategorie Legends může připadat v úvahu řada bývalých reprezentantů a výrazných osobností českého hokejbalu. Můžete prozradit, jak probíhá výběr nominace?

Je tam hodně kluků, kteří dříve hráli hodně a jezdili na mistrovství světa, jako třeba Ondřej Kejř, někteří ještě v tomto věku hrají. Tým jsme měli širší, cca 32 lidí, a z toho jsme vybrali 25. Roli hraje také zdraví, jsme už kategorie náchylnější na zranění a někteří kluci mají neduhy. Plus osobní stránka, jestli budou moct, protože někteří mají rodiny a děti, které také sportují.

Výběr je dlouhodobějšího rázu. Před čtyřmi lety bylo mistrovství světa na Kladně a v Novém Strašecí, kde to ale bylo pro kategorii 40+. Pak došlo k rozdělení na 35+ a 45+. Nás se týká spíše 45+ s tím, že většina hráčů hrála už na Kladně a vesměs se známe. Tam jsme byli tři české týmy, tady Team Czech Republic je složený ze dvou týmů, co tam byly – Czech Republic a Central Bohemia. Z toho jsme se snažili vybrat to nejlepší.

Budou hezké akce na koukání a pro diváky atraktivní

V Černošicích budou Českou republiku reprezentovat dva celky – Team Czech Republic a Team Czechia. Jaké jsou vztahy mezi oběma výběry? Převládá mezi týmy spolupráce, nebo spíše zdravá sportovní rivalita?

Vycházíme spolu velice dobře. Jsem s kluky kamarád, kromě zápasu s námi jim přeji úspěch a myslím, že oni by řekli to samé. Kdybychom něco potřebovali od nich, kluci nám pomohou, my jim také. Ale oni mají svůj tým, my také. Medaili si navzájem budeme přát.

Když to vezmu pozpátku, tak první naše mezinárodní akce ve veteránské kategorii byla, když ISHBF pořádala čtvrté mistrovství světa v Banffu v Kanadě v roce 2016. Jeli jsme tam dva týmy. Na Kladně jsme měli od roku 2013 do roku 2018 vždy v srpnu mezinárodní turnaj veteránů, Evropský pohár Masters, kterého se zúčastňovaly i obě slovenské reprezentace – Slovensko i Old Boys Slovakia. Na to konto, když byl asi nejsilnější ročník v roce 2015, kdy jsme tady měli osm týmů, tak prosákla informace, že mistrovství světa v roce 2016 bude v Banffu v Albertě. Byli jsme na tomto mistrovství světa a těch deset let jsme spolu pořád v kontaktu. Pak bohužel v roce 2018 byly Bermudy a tam byl termín někdy v říjnu, takže jsme tam nejeli. Nemyslím to teď nadřazeně, ale jsme soutěživější než tým Libora Komůrky. Kluci tam jeli, ale my jsme to měli tak, že Vladimír Luka, Milan Sýkora a Ladislav Gengel, který dodnes hraje za Příbram, v tu dobu nemohli, protože měli soutěže. A bez první lajny tam nemělo cenu jet, protože bychom se dostali maximálně do čtvrtfinále.

Letošní mistrovství se uskuteční v Černošicích, které na několik dní přivítají světovou hokejbalovou elitu. Jak toto prostředí vnímáte? Věříte, že si tam najde cestu početná skupina fanoušků vzhledem k lokalitě?

Toto prostředí jsem doporučil a vidím to jako velkou výhodu, už jen tím, že se nemusí nikam letět. Skoro polovina z nás je z Kladna a ze Slaného, takže budeme spát doma, jen přespolní kluci budou na penzionu. A s diváckou podporou počítáme. Nicméně největší diváckou kulisu tvoří týmy, které tam jsou. Zimní stadion má kapacitu 700 lidí a myslím, že na hlavní zápasy bude plno. Měl by nám pomoct přijet i Marwin (Martin Bláha, pozn. red.). Nebude to jako v Ostravě, bude to pomalejší, ale kluci to nezapomínají. Budou tam hezké akce na koukání a myslím, že to bude pro diváky atraktivní.

Team Czech Republic bude na domácím šampionátu určitě usilovat o co nejlepší výsledek. S jakými ambicemi do turnaje vstupujete a jak reálně hodnotíte sílu svého mužstva?

Velice rádi bychom ukončili čekání na medaili od roku 2012 z Plzně, což je jediná stříbrná medaile z kategorie Masters, kterou má Česká republika. Samozřejmě chceme vyhrát, se vší úctou ke všem soupeřům. Jdeme do toho s tím, že chceme zlaté medaile. Může být stříbrná nebo bronzová a budeme za to třeba rádi, nebo nemusí být žádná, protože je to sport a nevíme, jak to bude. Může rozhodnout štěstí, bude záležet, jak dopadne základní část. První úkol je dostat se do semifinále.

Je nás sedm týmů – dva kanadské, dva české, Slovensko, USA a Velká Británie. Budeme hrát každý s každým, pak první čtyři týmy postoupí do semifinále. Vítězové půjdou do finále. O třetí místo se nehraje, třetí bude ten, kdo se lépe umístí po základní části, takže už ta bude důležitá. Jaká je naše síla? Můžeme to vyhrát, ale také nemusíme. Mám respekt k ostatním soupeřům. Hřiště v Černošicích je docela velké, je tam plast na inline, to také může hrát roli. Chceme vyhrát, ale jsou tam dvě silné Kanady, uvidíme, s čím přijedou USA, a Slováci se také připravují. Ti mají výhodu, že vždy drží při sobě. Tým Libora Komůrky spolu hraje už také docela dlouho a chtějí uspět.

Mistrovství světa Legends budou hostit Černošice. Zdroj fotky: Město Černošice.