Vedoucí reprezentace Libor Komůrka: Tým fungoval jako jeden celek od prvního dne

Kolik práce se skrývá za fungováním české reprezentace během mistrovství světa? Vedoucí národního týmu Libor Komůrka v rozhovoru přibližuje zákulisí domácího šampionátu v Ostravě, vzpomíná na nejnáročnější okamžiky příprav i atmosféru uvnitř mužstva. Přidává také svůj osobní pohled na turnaj.

Nejnáročnější byly dva dny před samotným zahájením mistrovství světa

Pane Komůrko, domácí mistrovství světa v Ostravě je u konce. Jak byste popsal období od prvních příprav až po závěrečný finálový den z pohledu vedoucího reprezentace mužů?

Byl to velmi intenzivní cyklus, protože jsme jako realizační tým měli od svého zvolení na přípravu prakticky jen jeden rok. Za tu dobu trenéři vyzkoušeli více než padesát hráčů. Z pohledu vedoucího to samozřejmě znamenalo zajistit všechna plánovaná soustředění – ubytování, pronájmy hal, regenerační aktivity, vybavení hráčů a další organizační záležitosti. S blížícím se šampionátem se navíc začaly hromadit i povinnosti spojené přímo s mistrovstvím světa. Zkrátka práce kolem toho bylo opravdu dost.

Práce vedoucího týmu je pro většinu fanoušků spíše v zákulisí. Jak byste popsal svou roli během mistrovství světa a co všechno jste měl na starosti?

Samotná funkce je takovým propojením mezi hráči, trenéry, organizátory turnaje, hotelem, médii a vším, co s tím souvisí. Musím říct, že i díky skvělé práci celého realizačního týmu a organizátorů turnaje se vše v tomto směru podařilo zvládnout. Drobné zádrhely, které k akci takového rozsahu, jakou je mistrovství světa, neodmyslitelně patří, se dařilo řešit za pochodu.

Která část organizace byla z Vašeho pohledu nejnáročnější?

Spíše, než o určité části bych řekl, že nejnáročnější byly dva dny před samotným zahájením mistrovství světa, kdy si všechno na místě takříkajíc sedalo. Jakmile se turnaj rozběhl, najeli jsme do určitého režimu a vše už probíhalo bez větších problémů.

Na druhou stranu – překvapilo Vás během šampionátu něco příjemně? Ať už po organizační stránce, nebo v přístupu hráčů a realizačního týmu?

Přístup hráčů i realizačního týmu jsem sledoval už od prvního soustředění, takže mě v tomto směru nemohlo nic překvapit. Všichni pracovali, jako by měli v kapse lukrativní smlouvy v NHL. (smích)

Organizace turnaje byla na nejvyšší úrovni, což jsem vnímal i z reakcí lidí, kteří přijeli fandit přímo do haly. To, že v České republice děláme podobné akce na 120 %, je známé už řadu let, takže mě to vlastně ani nepřekvapilo.

Každý z hráčů měl jasnou představu o tom, co má reprezentant dělat a jak se chovat

Český tým měl během mistrovství zázemí v Čeladné, přibližně půl hodiny od Ostravar Arény. Co rozhodlo o výběru právě tohoto místa?

Tohle byl majstrštyk Jardy Pikuly (pozn. red. Jaroslav Pikula, předseda organizačního výboru mistrovství světa), který všechno zařizoval. Nemělo to chybu a zpětně musíme říct, že lepší volba ani být nemohla. Hotelový personál nám ve všem vyšel vstříc a cokoliv jsme během pobytu potřebovali, okamžitě vyřešil k naší spokojenosti. Tímto bych proto chtěl do Čeladné poslat velké poděkování.

Česká reprezentace působila jako velmi semknutý tým. Jak jste z pozice vedoucího vnímal atmosféru v kabině a čím byla podle Vás tato parta výjimečná?

Myslím si, že tahle parta se začala tvořit už dávno před mistrovstvím světa během jednotlivých soustředění. Hráči ukazovali, že jsou výborní nejen na hřišti, ale i v kabině. Byli to obyčejní kluci s přístupem profesionálů. Každý z nich měl jasnou představu o tom, co má reprezentant dělat a jak se chovat. Měli plnou důvěru trenérů a svým přístupem i chováním ji po celou přípravu i během mistrovství světa naplňovali, což rozhodně není samozřejmost. Tohle jsem vnímal velmi pozitivně.

Když se dnes za šampionátem ohlédnete, je něco, co byste z organizačního hlediska příště udělal jinak nebo na co se ještě více zaměřil?

To popravdě nevím, protože život se někdy ubírá jiným směrem, než si člověk přeje. I v tomto směru tedy bude hodně záležet na konkrétní situaci a možnostech. Myslím si ale, že všichni kolem týmu i celé organizace turnaje se snažili dělat svou práci s velkým nasazením a podle nejlepšího vědomí a svědomí, což bylo na celém šampionátu znát.

Co pro Vás osobně znamenalo být součástí domácího mistrovství světa v Ostravě a co byste chtěl na závěr vzkázat hráčům, realizačnímu týmu i všem lidem, kteří se na chodu reprezentace podíleli?

Už mnoho šampionátů jsem zažil jako divák, ale být jejich součástí je něco úplně jiného. Je to úžasný zážitek. Mám obrovskou radost, že jsem u toho mohl být, a těší mě, že i díky tomu získalo mnoho mých přátel o našem sportu větší povědomí. Ze všech stran jsem navíc slyšel jen pozitivní ohlasy.

Co bych vzkázal hráčům a realizačnímu týmu? Že jsem si do svého pomyslného deníku dobrých přátel připsal spoustu dalších jmen. Všichni lidé, kteří se na organizaci šampionátu podíleli, mají můj velký obdiv. Jen jsem se utvrdil v tom, co jsem už vlastně věděl – že jsme malý sport lidí s velkým srdcem.

Reprezentace mužů vybojovala na domácím šampionátu v Ostravě stříbro. Autor fotky: Michal Struž.