Tomáš Hudec hodnotí domácí šampionát: Stříbro bolí, ale na náš výkon můžeme být hrdí

Premiérové mistrovství světa, nezapomenutelné domácí prostředí a stříbrná medaile. Tomáš Hudec v rozhovoru otevřeně popisuje své dojmy z největší reprezentační akce kariéry, vrací se k finálovému souboji s USA i k atmosféře, která český tým provázela po celý šampionát.

Věděli jsme, že v prodloužení rozhodne jediná chyba, a tu jsme bohužel udělali my

Tomáši, domácí mistrovství světa je minulostí. Když se za celým šampionátem ohlédnete, jaké pocity ve Vás s odstupem času převládají?

Na to je těžké odpovědět. Mám radost z toho, že jsem takovou akci mohl zažít, ale zároveň cítím smutek z finále, ve kterém nám chyběl kousek ke zlatu. Pocity jsou tedy smíšené.

Pro Vás osobně šlo o premiéru na mistrovství světa mužů. Jak jste během turnaje vnímal vlastní psychické nastavení – byla před prvním zápasem cítit nervozita, nebo jste si od začátku věřil?

Věřil jsem si, že do reprezentace patřím, ale před prvním zápasem jsem nervózní byl. Jakmile jsme však vyběhli na rozcvičku, nervozita ze mě opadla. Vzal jsem si míček, několikrát vystřelil a začal si užívat atmosféru i všechno kolem.

Ve finále proti USA jste vstřelil důležitý gól na 1:1 a vrátil český tým zpátky do hry. Jak na celou situaci i samotný okamžik vzpomínáte?

Amerika hrála v nízkém bloku. V rohu se s balonkem výborně uvolnil Lhoťák (pozn. red. Lukáš Lhota), který mi krásně přihrál na střelu z první. Hráč, který mě měl bránit, stál dál ode mě a nebyl přímo ve směru střely, takže jsem si řekl, že to zkusím. Naštěstí to tam spadlo.

Ještě několik minut před koncem základní hrací doby bylo všechno otevřené, nakonec ale rozhodlo až prodloužení. Když se za finálovým zápasem ohlédnete, co podle Vás rozhodlo o tom, že titul nakonec získaly Spojené státy?

Těch věcí je asi víc. Lidé nás hnali dopředu, chtěli jsme ten gól dát a šance na to byly, ale chybělo nám trochu štěstí, třeba při některém odraženém balónku. Amerika hrála neskutečně zodpovědně. Nepamatuji si, že bychom měli nějaké přečíslení nebo že by udělali chybu v obranném pásmu, kterou bychom mohli potrestat. Věděli jsme, že v prodloužení rozhodne jediná chyba, a tu jsme bohužel udělali my. Soupeř ji navíc sehrál skvěle.

Fanoušci nám dodávali energii po celou dobu turnaje

Po celý turnaj jste potvrzovali výbornou formu a až do finále jste nenašli přemožitele. Jaké panovalo v kabině nastavení před rozhodujícím zápasem a jak silně jste věřili, že tentokrát můžete Spojené státy porazit?

Stoprocentně jsme se soustředili na samotný zápas. Kvůli němu jsme tam přece byli. Po celý turnaj jsme měli v hlavách jediný cíl – zahrát si finále. Věřili jsme, že Spojené státy porazíme a po letech získáme pro Česko zlaté medaile.

Během mistrovství jste působili jako velmi soudržný tým. Jaká byla atmosféra v kabině a čím byla tato parta podle vás výjimečná?

Atmosféra byla skvělá. Jeden tahal za druhého, a když jste přišli za kýmkoliv, každý rád pomohl nebo poradil. Toho jsem si jako nováček na mistrovství světa moc vážil.

Na domácím šampionátu bývá kolem reprezentace mnohem větší zájem než obvykle. Jak jste vnímali podporu fanoušků a nakolik vám pomáhala zvládat náročné momenty turnaje?

V každém zápase nás fanoušci hnali dopředu a ve vyrovnaných utkáních nám jejich podpora výrazně pomohla překlopit zápas na naši stranu. Dodávali nám energii po celou dobu turnaje.

Hokejbal si zaslouží mnohem větší pozornost

O hráčích je během mistrovství hodně vidět, ale za úspěchem stojí také realizační tým. Jaké zázemí jste během šampionátu měli a v čem vám trenéři a ostatní členové realizačního týmu nejvíce pomohli?

Chtěl bych poděkovat všem členům realizačního týmu. Měli jsme veškerý komfort, který jsme potřebovali – od masáží přes tejpování až po přípravu regenerační místnosti po zápasech. Dělali pro nás ale mnohem víc. Starali se o nás nejen po fyzické, ale i po psychické stránce, abychom se během celého turnaje cítili co nejlépe.

Každý dlouhý turnaj přinese chvíle, kdy se daří více i méně. Byl nějaký moment, který mužstvo nejvíce stmelil nebo ukázal jeho skutečný charakter?

Kdybych měl vybrat jeden zápas, byl by to ten se Slovenskem.

Když se dnes ohlédnete za domácím mistrovstvím světa jako celkem, co podle Vás tento turnaj přinesl českému hokejbalu a co si z něj osobně odnášíte Vy?

To se asi ukáže až v dalších letech. Já osobně si z mistrovství odnáším hlavně to, jak málo lidí o našem sportu vlastně ví. Když ale hokejbal viděli v televizi, moc se jim líbil. Alespoň takovou zpětnou vazbu mám já. Doufám, že jsme díky mistrovství světa v Ostravě přilákali k hokejbalu více lidí, ať už jako fanoušky, nebo jako nové hráče.

Ještě bych chtěl poděkovat všem fanouškům a lidem, kteří se starali o hladký průběh mistrovství světa. Velký dík patří také všem dobrovolníkům a lidem, kteří pro hokejbal dlouhodobě pracují. Bez jejich nasazení by se taková akce nikdy nemohla uskutečnit.

Tomáš Hudec na svém prvním mistrovství světa získal stříbro. Autor fotky: Michal Struž.