Bylo vůbec možné Vlčí smečku porazit? Adam Řehoř otevřeně o dominantním play off
Vlčí smečka Ústí nad Labem znovu potvrdila svou dominanci a po suverénní jízdě play off slaví třetí titul v první lize za sebou. Brankář Adam Řehoř v rozhovoru hodnotí cestu za zlatým hattrickem a vzpomíná na nejtěžší momenty vyřazovacích bojů. Otevřeně promluvil také o budoucnosti klubu.
Nikdo s námi nevydržel držet krok po celý zápas
Adame, Vlčí smečka letos ovládla play off naprosto suverénním způsobem a všechny tři série vyhrála 3:0 na zápasy. Jak s odstupem času hodnotíte cestu za třetím titulem v řadě?
Jak říkáte, letošní cesta play off byla suverénní. Sami jsme si ji ale dobře připravili svými výkony v základní části, kterou jsme dokázali vyhrát. Série tak vždy začínaly u nás doma, kde se nám dlouhodobě daří. Zároveň soupeři do semifinále a finále nastupovali značně vyčerpaní z předchozích sérií, zatímco my jsme byli vždy stoprocentně připraveni. Díky tomu jsme měli nad soupeři fyzickou i psychickou převahu.
Když se podíváte na letošní vyřazovací boje jako celek, bylo podle Vás vůbec nějaké období, kdy se úspěch Vlčí smečky dostal do vážnějšího ohrožení?
Když se zpětně dívám na jarní část sezony, tak poslední opravdu vyrovnaný zápas jsme odehráli začátkem března v Suchdole. Poté už jsme ve všech utkáních diktovali tempo hry my. Samozřejmě byly pasáže, kdy nás soupeři dokázali zatlačit, ale nikdo s námi nevydržel držet krok po celý zápas.
Čtvrtfinále, semifinále i finále skončily stejným výsledkem 3:0. Překvapilo Vás samotné mužstvo tím, jak dominantně play off zvládlo?
Nepřekvapilo mě to. Tahle parta šlapala celé play off jako hodinky. Na týmy z východní divize jsme si věřili a našim největším soupeřům ze základní části, Suchdolu a Berounu, jsme se v pavouku dokázali vyhnout. Každý, kdo na nás v play off narazil, to měl hodně těžké.
Když jsme v roce 2024 poprvé vyhráli, tak jsme uvažovali, kam bude klub dál směřovat
Který ze soupeřů Vám jako brankáři dělal během play off největší problémy a dokázal Vás prověřit nejvíce?
Nejkvalitnější sérii jsme podle mě odehráli proti Novému Strašecí. Oproti minulým ročníkům se herně výrazně zvedli a třeba takový Adam Slabý mi dokázal před bránou pořádně zatopit. Sympatické bylo i to, že proti nám přijeli hrát otevřenou partii a nesoustředili se pouze na obranu.
Z pohledu brankáře – byl některý zápas v letošním play off náročnější, než napovídají konečné výsledky jednotlivých sérií?
Většina zápasů měla podobný průběh – my jsme tlačili a soupeři hrozili převážně z občasných brejků. Nejtěžší byl první zápas s Novým Strašecím, ve kterém jsme po první třetině prohrávali. I tehdy jsme ale věděli, že pokud se budeme držet našeho systému, dříve nebo později zápas otočíme na svou stranu.
Získat třetí titul v řadě se nepodaří každému. Vážíte si právě tohoto prvenství o to více, že potvrzuje dlouhodobou dominanci týmu v první lize?
Určitě, když jsme v roce 2024 poprvé vyhráli, tak jsme uvažovali, kam bude klub dál směřovat a zda je možné takový úspěch zopakovat. Spoluhráč Petr Strnad pronesl, že by rád za dva roky řekl větu: “Vítej, zlatý hattricku.” Všichni jsme se tomu v tu chvíli zasmáli. A nakonec je z toho realita.
Určitou nadějí by mohla být rekonstrukce druhého hřiště v Ústí nad Labem
Vy osobně patříte dlouhodobě mezi opory mužstva. Jak hodnotíte svou letošní sezonu a výkony v play off?
Sezonu bych rozdělil na dvě poloviny. Ta podzimní se mi vůbec nevydařila. Vyzkoušel jsem si angažmá v Kert Parku, ale moje výkony nebyly na úrovni, jakou bych si představoval ani jakou vyžaduje extraliga. Na to navazovaly i horší výkony v první lize, takže mě nepřekvapilo, když mi vedení Kertu oznámilo, že se mnou už na jarní část sezony nepočítá. Ve výsledku mi to ale pomohlo. Od nového roku jsem se plně soustředil na první ligu, všechno směřoval k play off a formu se mi podařilo načasovat velmi dobře. Dostal jsem se zpátky do pohody a chytalo se mi stejně skvěle jako v předchozích letech.
Po třetím titulu v řadě se nabízí otázka – co může být pro Vlčí smečku další motivací do budoucna?
To je pro mě těžká otázka. V první lize jsme asi dosáhli všeho, čeho se dosáhnout dá. Třikrát jsme vystoupali na vrchol a dvakrát jsme sledovali, jak poražený finalista postoupil do extraligy a dokázal v ní hrát důstojnou roli. Z toho mi vyplývá, že po sportovní stránce bychom mohli být i o úroveň výš. Mně osobně by se Vlčí smečka v extralize líbila. Navíc by do soutěže přibylo další atraktivní městské derby s Elbou.
Je ale potřeba si uvědomit, že za sebou nemáme mládežnickou základnu, a je tak prakticky nemožné získat statut Hokejbalového centra mládeže (HCM), který je podmínkou pro všechna extraligová mužstva. Náš tým nemá vlastní hřiště ani stálou šatnu a v Ústí má pozici HCM pevně zakotvenou Elba. Na jejím hřišti by proto nedávalo smysl vytvářet další mládežnický oddíl. Navíc je areál kapacitně plně vytížený.
Určitou nadějí by mohla být rekonstrukce druhého hřiště v Ústí nad Labem, které má momentálně pro hokejbal nevyhovující rozměry a starý asfaltový povrch. Poté by se o dalším rozvoji klubu dalo uvažovat. Zda by bylo možné hrát extraligu i bez mládeže na základě nějaké výjimky, je ale otázka spíše na vedení klubu než na mě.
I náš tým se totiž podílí na výchově budoucích hokejbalistů, i když ne přímo ve Vlčí smečce, ale v Elbě. Já sám vedu po celý rok brankářské tréninky od starších žáků až po juniory a náš trenér Tonda Brhel se podílí na trénování přípravky.
Na závěr odlehčeněji. Jak probíhaly oslavy třetího titulu v řadě?
Jestli nám něco jde ještě lépe než hokejbal, tak jsou to rozhodně oslavy. Měli jsme velkou motivaci sérii uzavřít už v sobotu, protože jsme měli rezervované ubytování v Ostravě a mohli tak titul oslavit na legendární Stodolní. Když jsem viděl výkony některých spoluhráčů na baru, musím uznat, že do toho dávají minimálně stejné úsilí jako na hřišti, možná dokonce ještě větší. Pokračovat se ale rozhodně bude i v Ústí během následujících dnů a týdnů.
