Michal Broulík: Od papírových zápisů jsme se posunuli k online systému v reálném čase

Technická komise Českého hokejbalového svazu je jedním z nejméně viditelných, ale přitom nejzásadnějších článků celého svazu. Spravuje informační technologie, web, mobilní aplikace, hřiště i soutěžní systém. O její práci v hokejbale hovoří Michal Broulík, člen technické komise ČMSHb.

Činnost zahrnuje opravdu pestrou paletu

Michale, můžete nám popsat hlavní úkoly technické komise hokejbalového svazu?

Nevím, jestli popíšu ty hlavní, protože záběr TK je široký. Máme pod správou informační systém svazu, mobilní aplikaci, elektronické zápisy, správu soupisek a soutěží v rámci systému, přístupové údaje do IS klubů, správu webu, analýzu a řešení problémů spojených s technickými oblastmi, rozvoj a rozšiřování technických záležitostí. Také máme na starosti evidenci, kontrolu a rozvoj hokejbalových hřišť a stadionů. Činnost zahrnuje opravdu pestrou paletu a určitě jsem nejmenoval všechno.

Jaká je vaše role v rámci komise?

To je také široký záběr, protože moje práce je různorodá. Patřím mezi jednoho ze správců systému. Jsem také jedním z matričních správců. Můj přesah je do dalších oblastí – když je potřeba, pomáhám všem ostatním komisím, když něco potřebují nebo mě požádají o spolupráci. Jsem jedním ze spolutvůrců mobilních aplikací, jak české Hokejbal, tak i mezinárodní ISBHF. Také provádím předsezónní kontroly hřišť.

Jaké jsou největší výzvy, kterým čelí technická komise?

Největší výzva, nebo spíš to, z čeho máme těžkou hlavu, je, když se spouští nová technologie směrem k veřejnosti – jestli jsou odladěny všechny problémy, zabezpečení a chyby, aby funkcionalita a uživatelský komfort byly na nejvyšší úrovni a daná platforma měla hladký chod. I přes hodiny strávené laděním se ne vždy podaří všechny mouchy vychytat. Dalším pomyslným hřebíčkem do rakve jsou neustálé softwarové aktualizace operačních systémů až po samotné prohlížeče a aplikace. To, co někdy bez problémů funguje na Androidu, nemusí uživatelsky stejně běžet na iOS, a naopak. Stejně tak se ne všechno zobrazuje stejně v jednotlivých prohlížečích. Někdy je to nepříjemné, protože nás tlačí čas a termíny a nejde vše opravit hned z různých důvodů.

Jak byste hodnotil technologický vývoj v hokejbale za posledních 10 let?

Nejsem si teď zcela jistý, ale členem TK jsem od roku 2018, takže už jsem něco za ty roky zažil, ale stejně se setkáváme stále s něčím novým a neustále se učíme. Z pozice člověka, který je u hokejbalu bezmála tři desetiletí, vývoj urazil obrovský kus cesty. Za poslední roky došlo k několika zásadním změnám – veškeré průkazy, licence a soupisky jsou elektronické, registrace se dnes nikam neposílají a vytvoříte je během okamžiku prostřednictvím svého mobilního telefonu odkudkoliv, kde jste připojeni k internetu. Stejně tak přestupy, hostování a střídavé starty se dělají elektronicky. Jsou zrušené papírové zápisy o utkáních, vše je elektronické, díky čemuž máme vlastní interní online systém, kdy v reálném čase vidíte průběh utkání i bez mobilní aplikace.

Veškeré statistiky se již nezpracovávají zpětně a hráči spolu s trenéry je vidí aktuální, bezprostředně po uzavření elektronického zápisu. ČMSHb má nový informační systém a nový web, včetně regionů. Samostatnou kapitolou jsou živé přenosy na YouTube kanálu Hokejbal TV. Další samostatnou částí jsou sociální sítě. Těch změn je tolik, že je těžké jmenovat všechno.

Michal Broulík se mimo činnost technické komise věnuje i letním campům. Zdroj fotky: Mládežnický hokejbal.

Myslím si, že dalším krokem a standardem by se mělo stát video

Existují technologie, které se podle vás stále málo využívají v hokejbale? A jaké technologické trendy považujete za nejdůležitější pro budoucnost hokejbalu? Jaké novinky v technice hokejbalu očekáváte v blízké budoucnosti?

Myslím si, že dalším krokem a standardem by se mělo stát video – respektive automatizovaný systém přenosu utkání například prostřednictvím AI kamer ve vysokém rozlišení. Ty mohou klubům kromě samotných živých přenosů sloužit i v tréninkovém procesu. Je to ale přeci jen nová technologie a její přínos se vyhodnotí až s odstupem času. Vše potřebuje své, stejně tak pro nás je to zatím hudba budoucnosti.

Hokejbal, stejně jako ostatní lidská odvětví, se více a více automatizuje a proces se zrychluje. V našem případě se díky povrchům zrychluje hra, takže například rozšíření komunikátorů mezi rozhodčími ještě ve větším rozsahu než nyní je dalším krokem k posunu a zkvalitnění. Skvělé by bylo, aby se nám dařilo i posouvat a zlepšovat zázemí a komfort jednotlivých hřišť – od LED osvětlení, kvalitních povrchů a mantinelového systému přes světelné tabule až po šatny samotné. Jsou místa, kde je standard hodně vysoký, a stejně tak místa, kde se zastavil čas a máte pocit, že jste se vrátili hluboko do minulého století. Odpovědět jednoznačně je těžké, protože sto lidí má sto názorů.

Co podle vás znamená „technická způsobilost hřiště“ v praxi? Jaké parametry a normy posuzujete při kontrole hřišť?

Na předsezónní kontrole hřišť se obvykle kontrolují časomíra, ozvučení hřiště (pokud jím disponuje), sociální zázemí a šatny hostů a rozhodčích, zápasové branky, vodorovné a svislé značení, celkově povrch hřiště, mantinely včetně sítí nad mantinelovým systémem.

Co se stane, pokud hřiště nesplňuje požadavky?

Z každé návštěvy se pořizuje fotodokumentace a vyplňuje se protokol o kontrole, kde se případné nedostatky zapíší a stanoví se termín, do kterého musí být zjištěné závady odstraněny. Menší problémy se vyřeší na místě v den návštěvy, obtížnější se řeší dodatečně po předchozí individuální domluvě, protože každé sportoviště je ve správě někoho jiného. Někde ho spravuje město, jinde tělovýchovná jednota, a to také ovlivňuje rychlost a rozsah oprav a prací. Jsou místa, kde do protokolu napíšete, že je nutná výměna sítě nad mantinelovým systémem, a do 14 dnů ji místní samospráva zakoupí a instaluje. Na druhé straně jsou však i sportoviště, kde je problém opakovaně obnovit vybledlé vodorovné značení a vyměnit poškozené kostky povrchu.

Jaká je nejčastější technická chyba, se kterou se při kontrole hřišť setkáváte?

Obecně se dá říct, že to, co je nejvíc používáno nebo namáháno, bývá nejvíc opotřebené, poškozené nebo nefunkční. V našich podmínkách životnost jednotlivých částí sportoviště ovlivňují povětrnostní podmínky, zabezpečení areálu a celkově jeho umístění. Nemáte-li sportoviště oplocené, dostává hodně zabrat a bývá poškozené vandaly. Stejně tak máte-li hřiště ze všech stran obehnané stromy, tak v podzimních měsících bojujete s listím a celkovou nečistotou, která ze stromů padá na povrch – a takto by se dalo pokračovat dál.

Češi se velmi zasloužili o aplikaci ISBHF. Zdroj fotky: ISBHF.