Ke každému utkání jsem přistupoval s pokorou, vzpomíná David Gráca

David Gráca letos po 24 letech ukončil kariéru hokejbalového rozhodčího. V rozhovoru vzpomíná na své první zápasy, mezinárodní turnaje i finálová utkání české extraligy. Hokejbal mu přinesl nezapomenutelné zážitky i zajímavé momenty. Sdílí také pohled na náročnost role rozhodčího.

Zvýšil se důraz na fyzickou připravenost a psychickou odolnost

Davide, letošní extraligový zápas Letohrad vs. Plzeň byl vaším posledním v kariéře rozhodčího. Jaké jste měl při závěrečném hvizdu pocity?

Byla to jízda! Nemohl jsem si vybrat lepší utkání na rozlučku, navíc s NEJ parťákem Kubou (Jakub Musil). S čistou hlavou toto utkání řadím mezi TOP 5 celé mé kariéry.

Vaše kariéra rozhodčího trvala 24 sezón. Když se ohlédnete zpět, jak byste ji popsal?

Je to neuvěřitelná část života – nechce se mi věřit, že to bylo 24 let. Hokejbal byl mým velkým hobby a podle toho jsem k této zálibě přistupoval – vždy s pokorou a respektem k ostatním. Jestli se mi to povedlo, musí posoudit jiní (smích). Zažil jsem i situace, které by mě dřív ani nenapadly, poznal jsem zajímavé osobnosti, přátele i sám sebe. Bylo to krásné období – měl jsem tu čest rozhodovat finále české extraligy 2018 a 2022 a také se zúčastnit mezinárodních akcí: Světového poháru U16 v roce 2018 a Mistrovství světa 2023 v Liberci v kategoriích U16, U20 a U23, což jsem bral jako poděkování za odvedenou práci.

Co vás vůbec přivedlo k rozhodcování hokejbalu?

Kamarád Handa (Hanuš Kovárník) – pro mě je jako „brácha“.

Pamatujete si ještě na svůj úplně první zápas, který jste pískal?

Úplně první utkání bych tipoval na zápas 3. pražské ligy v září 2001 na hřišti v Praze–Malešicích. První utkání v Extralize mužů jsem řídil 26. září 2004 s kolegou Vladimírem Machem (alias BALÚ) v Hradci Králové, kde hostoval Třinec. Byla to gólová přestřelka, která se mi vryla do paměti – padlo hodně branek a utkání skončilo 5:6.

Jak se za tu dobu změnil hokejbal a práce rozhodčího?

Co se týká pozice rozhodčího, zvýšil se důraz na fyzickou připravenost a psychickou odolnost. Hokejbal je dnes mnohem rychlejší a běhavější, navíc se podporuje útočná hra, aby byl sport atraktivnější.

David Gráca při finále 1. Ligy v sezóně 2022/23. Autor fotky: Roman Říha.

Sebereflexe, vždy se poučit a jít dál

V roce 2018 jste pískal Světový pohár kategorie U16. Jak na tuto zkušenost vzpomínáte?

Byla to moje první mezinárodní zkušenost – neuvěřitelný zážitek a skvělá parta. Bral jsem tuto nominaci jako velkou čest a možnost poznat hokejbal ve světové konfrontaci. Třešničkou na dortu byla nominace na finálové utkání U16 Slovensko – Kanada. Byl to mimořádný zápas a neuvěřitelný emoční zážitek.

O pět let později jste se podílel na Mistrovství světa U16, U20 a U23 v Liberci. Jak se lišila atmosféra oproti roku 2018?

Každá mezinárodní akce byla originální. Výhodou bylo, že jsem už měl s podobnými turnaji zkušenost, takže jsem nebyl „tak vyjukaný“ jako poprvé ve Zlíně. Liberec byl jedinečný tím, že se konal šampionát tří věkových kategorií – U16, U20 a U23. Nikdy jsem si nevybíral, jakou kategorii nebo zápas budu řídit. Pro mě byla účast na Mistrovství světa ctí a ke každému utkání jsem přistupoval s pokorou – to byl můj základ v celé kariéře. Byli jsme neskutečná parta „pruhovaných“ rozhodčích. Velkým bonusem byla delegace na finálové utkání U20 Kanada – Slovensko s kolegou Kubou (Jakub Musil). Užili jsme si to naplno.

Byl jste někdy v situaci, kdy jste musel udělat velmi těžké rozhodnutí?

Nejtěžší rozhodnutí, které jsem musel udělat, je z nedávné doby – ukončení kariéry po 24 letech v hokejbale.

Jak jste se dokázal vyrovnat s kritikou trenérů, hráčů nebo fanoušků?

Sebereflexe. Vždy se poučit a jít dál.

Který zápas byl pro vás nejtěžší v kariéře a proč?

Nemám asi konkrétní nejtěžší zápas, ale utkání hraná v Karlových Varech bývala náročnější na psychiku.

David Gráca odpískal své poslední hokejbalové utkání s kolegou Jakubem Musilem. Zdroj fotky: Osobní archiv Davida Gráci.

Čeští rozhodčí patří mezi TOP třídu světové úrovně

Jak se obecně musí rozhodčí připravit na zápas po fyzické i mentální stránce?

Je to individuální, záleží na osobním přístupu. Kombinace fyzické přípravy – běhání, kalistenika, regenerace – a také mentální odolnosti. Člověk by měl trénovat psychickou stránku, účastnit se seminářů a školení na toto téma.

Co všechno musí podle vás rozhodčí udělat, aby měl možnost pískat na nejvyšší úrovni – třeba i Mistrovství světa mužů?

Záleží na zdravém přístupu každého rozhodčího. Pokora je základ úspěchu. Dále fyzická připravenost, mentální odolnost, jazyková vybavenost (pro mezinárodní akce) a samozřejmě sebereflexe.

Jak se podle vás změnilo vnímání rozhodčích mezi hráči a fanoušky za těch 24 let?

Těžké vyjádřit pár slovy... Když se daří, jsou všichni skvělí. Ale pojďme na zem – je to sport, všichni chtějí vyhrávat. Myslím si, že čeští rozhodčí, muži i ženy, patří mezi TOP třídu světové úrovně, i když to třeba ne všichni vidí.

Co vám rozhodcovská kariéra dala do osobního života?

Neuvěřitelně moc zkušeností, zážitků a přátel.

David Gráca měl jako rozhodčí tým podporovatelů 24 let. Zdroj fotky: Osobní archiv Davida Gráci.