Bývalý dobřanský kapitán posílil Hostivař! Odlišnosti určitě vnímám, prozrazuje Pavel Sloup

Druhé extraligové utkání v letošní sezóně odehraje Hostivař v Hradci Králové před kamerami Hokejbal TV. Letos tento pražský tým posílil také Pavel Sloup, který se do Extraligy vrátil po roční pauze. Co ho přimělo změnit extraligové angažmá a jak svým návratem inspiruje ostatní?

Určitě je pro hráče komfortnější, když jde někam, kde to alespoň už trochu zná

Pavle, po vynechané sezóně jste se minulý týden zase vrátil na extraligové hřiště, tentokrát ale v hostivařském dresu. Jaké jsou první pocity po návratu do naší nejvyšší hokejbalové soutěže?

Rok bez hokejbalu je dlouhá doba. Zatím se svými výkony úplně spokojený nejsem, ale věřím, že každým tréninkem a zápasem to bude lepší.

Hostivař je ve Vaší kariéře prvním extraligovým klubem mimo mateřské Dobřany. Měla na rozhodnutí přestoupit vliv právě vynechaná sezóna, nebo jak se vůbec zrodila myšlenka nastoupit v jiném týmu?

Myšlenka na to nastoupit za jiný tým než Dobřany byla v hlavě už nějakou chvilku, zejména proto, že již několik let žiji v Praze. Nejdříve kvůli studiu a teď kvůli práci. Bohužel už se to s dojížděním do Dobřan nedalo úplně skloubit podle představ. Pauza vliv úplně neměla, spíš rozhodlo místo bydliště.

První ostrou zkouškou si tým prošel už v srpnu, kdy jste ovládli mezinárodní turnaj Páňa Cup. Měl jste tak možnost poznat tým nejen při trénincích, ale i během zápasů. Byl pro vás turnaj dobrou příležitostí k lepší adaptaci před startem Extraligy?

Páňa Cup byl určitě skvělá příležitost k přípravě před sezónou. Bohužel z důvodu dovolené jsem se mohl zúčastnit pouze jednoho zápasu. Samozřejmě bych byl rád, kdybych jich odehrál víc, zejména po delší pauze, ale to nebylo možné. I tak jsem ale moc rád, že to kluci zvládli a turnaj vyhráli.

Během sezóny 2022/2023 jste nastupoval v 1. lize za pražské Kovo, kde jste se na trenérské lavičce potkal s panem Krtičkou a panem Manhartem, na hřišti například s Janem Čejkou. Vnímal jste po příchodu do Hostivaře, že nejde o úplně cizí prostředí?

Určitě je pro hráče komfortnější, když jde někam, kde to alespoň už trochu zná nebo alespoň někoho. Takže příchod do Hostivaře byl v tomhle ohledu snadnější pro obě strany. Oni už trochu vědí, co ode mě čekat, a pro mě je snazší se stát součástí týmu, když jsem s některými z nich už hrál a něco zažil.

I když to není vždy nejsnazší časově skloubit, na sport bychom si čas měli najít

V mateřských Dobřanech jste vedl tým jako kapitán, ale bojovali jste v dolní části tabulky, zatímco Hostivař se minulou sezónu stala mistrem. Ovlivnilo to vaši roli v mužstvu? Co jste si přenesl a co je naopak odlišné?

Zda to ovlivnilo moji roli v mužstvu? To asi nedokážu říct. Každopádně odlišnosti určitě vnímám. Každý klub v Extralize se prezentuje trochu jiným způsobem, takže je potřeba si zvyknout a sžít se se systémem a herním stylem, který vyznává Hostivař. Věřím, že to půjde a že to, co mě naučili v Dobřanech, jsem si přenesl i do nového působiště.

V minulosti jste už měl delší pauzu od hokejbalu kvůli studiu v zahraničí a nebylo to nyní poprvé, kdy jste pravidelně nenastupoval do zápasů. Co byste vzkázal ostatním, kteří řeší, jak skloubit sport s dalšími aktivitami, nebo třeba uvažují o návratu po delší přestávce?

Není to nic jednoduchého. Myslím si, že moje výhoda byla v tom, že během této i předchozí pauzy jsem se pravidelně a intenzivně udržoval v dobré fyzické kondici a věnoval se jiným sportům. Každopádně půlrok i rok jsou dlouhá doba a nějakou chvíli trvá, než se do toho člověk znovu dostane, obzvlášť na hřišti s hokejkou v ruce. Takže moje doporučení je asi takové, že před každým návratem je vhodné se co nejlépe připravit. A taky, že i když to není vždy nejsnazší všechno časově skloubit, na sport bychom si ten čas měli ideálně najít vždycky alespoň trochu.

Extraliga se každým rokem posouvá a je třeba držet tempo také v přípravě, navíc Hostivař letos obhajuje titul. Přizpůsobil jste svou přípravu na letošní sezónu právě tomu, že jste měl roční přestávku?

Možnost hrát za Hostivař se řešila až těsně před začátkem sezóny, takže tam nebyla úplně možnost dlouhodobější přípravy zaměřené přímo na hokejbal. Pravidelně jsem se však během roku věnoval běhání, cyklistice a posilovně, takže z toho snad budu čerpat během sezóny.

Podle dostupných zápisů hrajete hokejbal už od mladších žáků, prošel jste mládežnickou reprezentací a stal jste se mistrem světa v kategorii do 20 let. Berete působení v novém klubu jako nový začátek, nebo spíš jako další krok v dlouhodobé cestě Vaší kariéry?

Podle toho, jak mi to zatím jde, to spíš vypadá jako nový začátek, haha. Ale ne, je to jen další krok a já se na něj těším. Přece jen mi zápasy a týmová parta v kabině během pauzy chyběli.