Řídit finále na MS U20 s českou účastí? Zodpovědnost to byla obrovská, neskrývá Vojtěch Filipiec

Součástí světových šampionátů jsou pravidelně také čeští rozhodčí. Na juniorské mistrovství do Popradu vyjel jako jeden z nich i Vojtěch Filipiec, který se v pruhovaném dresu objevuje v zápasech našich nejvyšších soutěží. Jak vypadalo finále, do něhož netradičně nastoupili rozhodčí ze zemí soupeřů?

Hlad po dalších zkušenostech tohoto rázu je pak opravdu velký

Vojto, v uplynulé sezóně jste byl nasazován také do play off CROSSDOCK Extraligy, v závěru ročníku jste zamířil na mistrovství světa hráčů a hráček do 20 let do Popradu. Jaká byla uplynulá sezóna z Vašeho pohledu?

Sezónu hodnotím zpětně z pohledu rozhodčího jako poměrně vydařenou. Sezóna probíhala víceméně standardně a ve výkonech rozhodčích obecně, troufnu si říct, nedocházelo k nějakým výrazným pochybením, která by ovlivnila zápasy. Stejně jako v předešlých sezónách, nyní vinou odstoupení Karviné z Extraligy o to víc, jsem se pořádně nacestoval. Najezdit autem za víkend 500–700 km bylo standardem, v extrémních případech mi tripmetr na tachometru ukazoval po víkendu třeba i 1200 km. Člověk to prostě musí mít rád a něco tomu obětovat. A jak říkáte, odměnou za výkony v základních částech soutěží pak byla nominace na zápasy play off Extraligy, následně pak na mistrovství světa juniorů v Popradu.

V naší nejvyšší hokejbalové soutěži jste se dostal až do vyřazovacích bojů. Jak hodnotíte zápasy play off z pohledu rozhodčího? Byla nějaká utkání, která pro Vás byla obzvlášť náročná nebo výjimečná?

Zápasy play off, které jsem letos odpískal nebo měl možnost vidět jako divák, měly tradičně skvělou úroveň. V celém průběhu play off by se možná našlo pár překvapivých výsledků, nakonec ale dle mého úsudku favorité povětšinou naplnili papírové předpoklady. Co se týče náročnosti, tak samozřejmě každé utkání vyřazovacích bojů má speciální náboj, není tam prakticky žádný prostor pro chyby. Hra je rychlejší, taktičtější, hráči jsou tvrdší, odhodlanější, je důležité mít každou sekundu dokonalý přehled o dění na hřišti. V tomto ohledu byla velmi nápomocná také přítomnost delegátů na utkání, kteří nám po každé třetině předali cenné rady, postřehy a hodnocení.

Byl jste nominován na mistrovství světa juniorů U20 v Popradu. Dostat se tam nebylo určitě samozřejmostí. Co pro Vás takové ocenění znamenalo?

Nominace na jakoukoliv akci mezinárodního charakteru je pro rozhodčího obrovská čest a důvěry si samozřejmě nesmírně vážím. Každá zkušenost se zápasy na této úrovni je k nezaplacení. Kdo se jednou na nějakou takovou akci podívá, musí mi dát za pravdu, že hlad po dalších zkušenostech tohoto rázu je pak opravdu velký a o motivaci je postaráno.

Mezi českými rozhodčími v Popradu byl také Vojtěch Filipiec. Zdroj fotky: ISBHF.

S kanadským kolegou jsme nechápali, co se to na hřišti děje

Na turnaji jste řídil i finálové utkání mezi Českem a Kanadou. Jaké emoce ve Vás vzbudila samotná nominace na finále? Cítil jste během zápasu větší tlak nebo zodpovědnost?

To, že jsem řídil finálové utkání, bylo mimo jiné výsledkem několika bohužel nepříliš pozitivních událostí během semifinálového dne. Mezinárodní hokejbalová federace ISBHF dlouho do sobotního večera hledala vhodné řešení a jejím zástupcům nakonec vyšlo jako nejlepší nasadit na toto utkání česko-kanadskou dvojici. Netradiční také bylo, že shoda zmíněných událostí mi kromě finálového utkání „nadělila“ také zápas o bronz, čili den to byl opravdu výživný. Tlak jsem si nepřipouštěl, zodpovědnost to samozřejmě byla obrovská. Z utkání jsem měl takový zdravý respekt, který mi pomohl ke koncentraci a podání, věřím, obstojných výkonů.

Kanada už v první třetině vedla o čtyři branky, ale Češi dokázali zápas dotáhnout až do prodloužení. Jak jste vnímal vývoj utkání z pohledu rozhodčího?

Na hřišti pochopitelně vždy vystupuji jako stoprocentně neutrální aktér, ale nutno říci, že průběh utkání mě hodně zaskočil a českého týmu mi bylo až líto. Čechům totiž absolutně nešla upřít snaha a bojovnost, produktivita Kanady však byla smrtící. Můžu prozradit, že i s kanadským kolegou jsme si v šatně o přestávkách říkali, že nechápeme, co se to na hřišti děje a že takový průběh jsme nečekali. To jsme ale nevěděli, co si pro nás svěřenci kouče Pavlíka připraví do třetí třetiny. Čtyřbrankový český uragán poslal zdánlivě ztracený zápas do prodloužení a mohli jsme tak přidat ještě jednu přestávkovou debatu. Padne rychlý gól? Bude prodloužení nervózní? Uvidíme třeba i nájezdy? Naneštěstí pro český tým našla Kanada až krutě brzo odpověď na první zmíněnou otázku a dokonalý obrat se tak nakonec nekonal. I přesto však Čechům náleží obrovský kredit za to, jak se nakonec dokázali s finálovým utkáním popasovat. Takový zápas musel každého fanouška bavit, trenéry už možná méně. (smích)

Po nabité sezóně a následném volnu Vás zase bude čekat letní příprava. Jak se během léta připravuje rozhodčí na další ročník?

Během léta budu mít konečně čas na ranní nedělní florbálky či jiné sporty a víkendové aktivity, na které během sezóny není tolik prostoru. Píšťalku však hluboko do tašky neukládám, jelikož se tradičně jako rozhodčí zúčastním několika turnajů na Slovensku. Druhý víkend v srpnu pak nás rozhodčí čeká tradiční letní seminář, na kterém si letos poprvé vyzkoušíme nový formát fyzického přezkoušení.

Vojtěch Filipiec měl náročný závěrečný den mistrovství, kromě finálového utkání nastoupil také do zápasu o bronz. Zdroj fotky: ISBHF.