Očekávám vyrovnanou a tvrdou sérii, neskrývá před startem finále Jakub Wróbel

Sedminásobný mistr CROSSDOCK Extraligy, Kert Park Praha, postoupil již poosmé za sebou do finále play off a bude tak bojovat o další titul v nejvyšší soutěži. Jedním z hráčů, kteří v týmu stále čekají na úspěch, je Jakub Wróbel – jarní posila z Karviné, která už vyhlíží finálové bitvy.

Věděl jsem, že Kert Park má obrovskou mentální sílu

Jakube, o víkendu jste odehráli pátý semifinálový souboj proti Kladnu, který jste vyhráli a postoupili do finále. Překvapilo vás to, nebo jste naopak očekával, že se série protáhne až do pátého utkání?

Nepřekvapilo mě to. Tohle je play off – každý zápas je specifický a rozhodují v něm detaily. Od začátku jsem očekával vyrovnanou sérii plnou tvrdých soubojů a emocí, což se přesně potvrdilo. V neděli jsme byli na Kladně v těžké pozici, doslova s nožem na krku, ale už před zápasem jsem v kabině cítil obrovskou odhodlanost a víru v to, že sérii ještě vrátíme na Lužiny. A to se nám podařilo, což jen potvrzuje sílu našeho týmu.

Soupeř si ve druhé třetině vypracoval tříbrankový náskok, kdežto váš tým do té doby nevstřelil žádnou branku. Nezačala se u vás projevovat nervozita nebo strach, že tento zápas nezvládnete?

Věděl jsem, že Kert má obrovskou mentální sílu a s takovými zápasy má spoustu zkušeností. Pro mě osobně to bylo jedno z největších utkání, které jsem kdy hrál. Když jsme prohrávali 0:3, pořád jsem věřil, že máme natolik silný tým, že dokážeme zápas otočit. A nakonec jsme to dotáhli, jak jsme chtěli.

Před odchodem do šaten se vám podařilo vstřelit kontaktní branku a rázem jste byli zpět ve hře. Byla tahle branka tím správným klíčem k celému obratu? A co podle vás v zápase rozhodovalo?

Když Kruča (pozn. Martin Kruček) udeřil a snížil šestnáct vteřin před koncem druhé třetiny na 1:3, tým tím získal novou energii. Bylo jasné, že jsme zpět v zápase a že jdeme za obratem. Ta branka nám dodala impuls právě ve chvíli, kdy to bylo nejvíce potřeba. V pátém zápase semifinále play off nakonec rozhodovala nejen kvalita hry, ale hlavně odhodlání a mentální síla týmů postoupit do finále. My jsme prokázali, že máme právě tu potřebnou vůli a soustředění, které nás dovedly k vítězství.

Jak už bylo zmíněno, v zápase se vám povedl neskutečný obrat – ztráceli jste tři branky a nakonec vyhráli v prodloužení. Ukazuje to na sílu a zkušenost vašeho týmu, která se projeví ve chvíli, kdy je to nejvíce potřeba? Koneckonců čtvrtfinále proti Letohradu jste také dovedli až do pátého utkání.

V první řadě chci říct, že Letohrad hrál ve čtvrtfinále opravdu výborně. Hlavně jejich první lajna předváděla velmi kvalitní výkony a dělala nám problémy. Co se týče naší síly a zkušeností – ano, máme v týmu řadu hráčů, kteří už takto vypjaté zápasy zažili mnohokrát. Díky tomu dokážou v klíčových momentech zachovat klid, přenést ho na celý tým a dotáhnout utkání, i když se vývoj zpočátku nevyvíjí ideálně. Tahle vyrovnanost a vnitřní síla se ukázala jak proti Letohradu, tak i teď v semifinále.

Hrát po boku bráchy byl pro mě vždycky sen

Na začátku sezóny jste hrál Extraligu za Karvinou, ale po jejím odstoupení ze soutěže jste v jarní části přestoupil právě do Kert Parku, kde hraje také váš bratr Tomáš – doslova „živá hokejbalová legenda“. Byla pro vás právě tato skutečnost motivací ke společnému působení? Nebo jste měl i jiné nabídky?

Původně jsem měl sezónu začínat už na Kertu, protože to vypadalo, že Karviná Extraligu nepřihlásí. Nakonec se ale vedení klubu rozhodlo soutěž přece jen přihlásit, a tím pádem jsem už neměl zelenou k přesunu na Lužiny. Mrzí mě, jak to v Karviné dopadlo, ale věřím, že až doroste nová generace hráčů, klub se opět vrátí na mapu Extraligy.

Hrát po boku bráchy byl pro mě vždycky sen. Je to jeden z nejlepších hokejbalistů, kteří kdy působili a stále působí. Je pro mě velkým vzorem, pomáhá mi jak na hřišti, tak mimo něj, a snaží se mi předat maximum ze svých zkušeností. Měl jsem i nějakou jinou nabídku, ale když jsem zjistil, že mi pan trenér David Kuna dá šanci vyzkoušet si to na Kertu i v rozjeté sezóně, byl jsem rád a jsem nesmírně vděčný za tuto příležitost.

Ve vaší kariéře jste dosud v Extralize hrál maximálně čtvrtfinále. Nyní vás čeká finále – byť v jiném klubu, než je vaše rodná Karviná. Jak si tuto jízdu užíváte?

Je pravda, že až dosud jsem si v Extralize zahrál maximálně čtvrtfinále, takže účast ve finále je pro mě obrovská zkušenost a zároveň velká čest. Tuhle jízdu si opravdu užívám a snažím se z ní vytěžit maximum. A i když Karviná ve finále jako klub není, na hřišti se objeví hned několik „Karviňáků“, takže úplně bez Karviné to určitě nebude. (smích)

Následující víkend vás čeká finálová bitva proti Hostivaři, která se odehraje před televizními kamerami. Opakuje se tak repríza loňského finále. Hostivař měla dva týdny volno, vy jste hráli prakticky nepřetržitě. Může to hrát podle vás nějakou roli? A co od série očekávat?

Většina „hokejbalistů“ Hostivaře asi úplně neodpočívala, protože jim mezitím začala letní příprava na hokej. (smích) Ale z mého pohledu pro nás může být vyšší zápasové tempo spíš výhodou. Hostivař sice prošla obě série hladce 3:0, ale my jsme byli neustále v zápřahu, což nám může pomoct zůstat v herním rytmu. Očekávám vyrovnanou a tvrdou sérii, plnou osobních soubojů, emocí a maximálního nasazení. Věřím, že fanoušci na stadionu i u obrazovek ČT sport plus se mají na co těšit.