S jedním vstřeleným gólem se dnes už zápasy nedají vyhrávat, říká Jan Celner

Hokejbalisté Litoměřic se potýkají na začátku jarní části 2.Ligy s kolísavými výkony a aktuálně jim patří šestá příčka v severočeské divizi. Cesta směrem k vyřazovací části bude ještě dost trnitá. Lodivod litoměřické střídačky, Jan Celner, hodnotí aktuální hru a výkony svého celku.

Liga je hodně vyrovnaná a kvalitní

Pane trenére, v tabulce se držíte na šestém místě severočeské divize. Odpovídá toto umístění výkonům a předvedené hře vašeho mužstva?

Samozřejmě bych byl rád na lepší pozici v tabulce, ale upřímně musím říct, že je naše liga tak vyrovnaná a kvalitní, že to i celkem beru.

V jarní části jste doposud odehráli čtyři zápasy s bilancí tří porážek a jedné výhry. Jak si vysvětlujete takto rozpačitý vstup do druhé fáze soutěže?

Hned v prvních třech zápasech jsme chytili tři nejlepší týmy v tabulce. Věděli jsme, že to bude těžký start do jarní části. Zápas s Dubím se nám výsledkově nepovedl, ale i v devíti lidech jsme se snažili zabojovat. Zápas s Berany Ústí nad Labem bych už hodnotil víc než kladně. Měli jsme super účast hráčů, mělo to náboj, hrál se hokejbal nahoru a dolů, a i výsledek tomu odpovídal. Jen škoda těsné prohry. Pak přišli na řadu Ještěři Ústí nad Labem, další utkání s dobrou účastí. Výkon byl opět dobrý, jenže výsledek tomu neodpovídal. Ještěři zahráli takticky od obrany a de facto nám pohrozil jen jeden jediný hráč. S jedním vstřeleným gólem se už takové zápasy moc vyhrávat nedají. Každopádně vítězné utkání s posledním Chomutovem mělo být otázkou tří bodů a udržením se v boji o play-off.

Již zmíněné vítězství vzešlo z vašeho posledního odehraného utkání. Co jste oproti těm předchozím zápasům pozměnili? A jak jste byl spokojen?

Moc změn nebylo, díky bohu se nám po čtyřech týdnech vrátil Michal Růžička, podle mě nejkvalitnější gólman 2. ligy tady na severu. Jediné, co jsem potřeboval klukům v kabině nastavit, bylo to, že ani s posledním týmem to nebude lehký zápas, a že bych raději zabezpečil obranu a střední pásmo. Musím říct, že to kluci opravdu plnili a zároveň se dostávali i do kvalitních šancí. Musím pochválit i gólmana Chomutova, rozhodně bychom měli po první a druhé třetině větší náskok, kdyby nechytal tak, jak chytal.

Abych byl upřímný, spokojený jsem na konci zápasu moc nebyl. Ve druhé třetině jsme polevovali ve výkonu a ve třetí třetině, i přestože jsme měli hrát bezpečnou obranu, jsme chtěli asi další góly přidávat. Udělali jsme z toho nakonec drama, ale díky bohu s vítězným koncem a třemi body.

Litoměřice ve 2. Lize v regionu Čechy Sever. Autor fotky: Matěj Šimic.

V Litoměřicích o hokejbal zájem není

Je z vašeho pohledu reálné, aby se Litoměřice dokázaly probojovat do vyřazovací části a mohly se rvát o celkové prvenství? Jaké šance tomu dáváte?

Reálné to rozhodně je. Umíme zahrát dobré zápasy a já nám věřím. Chce to jen chodit ve správné sestavě a věřit tomu, co děláme.

Jak širokou hráčskou základnu máte? Vidíte v klubu potenciál do budoucna s ambicemi například postoupit o ligu výše?

Široká základna zde rozhodně je. Ve WhatsApp skupině nás je asi kolem čtyřiceti (smích). Jenže za tři roky působení v Litoměřicích jsem zažil snad jen dvakrát, že by nás na zápas mělo být více než patnáct hráčů. Každopádně nechci nic zakřiknout, ale díky několika posilám a možná i jarní části se začínáme scházet, což může být klíč k úspěchu. Potenciál rozhodně vidím. Je to dobrá banda kluků, kteří spolu hrají už dlouho. Myslím si ale, že 2. liga je natolik kvalitní a náročná, že naším nejvyšším cílem je zahrát si vysněné finále a zůstat v 2. lize, aby nás to stále bavilo.

Jak celkově vnímáte zájem o hokejbal ve vašem městě?

V Litoměřicích je spousta dalších sportů, kde se sportující děti roztřídí. V loňském roce byl pokus o založení mládežnických kategorií za podpory svazu. Bohužel to nevydrželo. Sečteno, podtrženo – v Litoměřicích o hokejbal zájem není. V současné době hraje jen generace vychovaná J. Skřivánkem, ale velké díky za to, že to aspoň takhle funguje, patří J. Ježkovi.