Letos do toho dávám 120 %, říká hráč měsíce listopadu Petr Michajličenko

Další měsíc a další vítěz ankety Hráče měsíce, tentokrát si fanoušci zvolili Petra Michajličenka z ústecké Elby. Petr nám v obsáhlém rozhovoru popsal úspěchy a neúspěchy během listopadu, změny v jeho přípravě nebo jaké pocity zažívá během nájezdů.

Byl to pro nás obrovský impuls

Petře, vyhrál jste fanouškovskou anketu nejlepšího hráče listopadu. Jaké jsou Vaše první reakce?

Jsem za to doopravdy moc vděčný. Vyhrát v takové společnosti, ve které jsem tam byl, pro mě doopravdy něco znamená, protože všichni ti kluci jsou pro mě top hokejbalisté v ČR. Děkuji moc hlasujícím a redakci. Nikdy bych ani nečekal, že můžu něco takového vyhrát. Letos do toho dávám 120 % a vyhýbají se mi zranění díky lepší regeneraci. Přes zimu nezbývá než pokračovat v tvrdé práci, evidentně to přináší ovoce.

Listopad byl pro Elbu nahoru dolů. Nejprve k utkání s Letohradem. Tam se rozhodlo již v první třetině. Zaspali jste, nebo byl Letohrad prostě lepší?

Utkání nebylo rozehráno vůbec špatně. Letohrad byl mnohem běhavější a naše sestava od soboty trochu prořídla. Nicméně jsme dali gól, stav byl 1:1, poté tedy 2:1. Letohrad ale velmi tvrdě trestal naše fauly v přesilovkách. Tady musím přiznat barvu, že mé zbytečné vyloučení na 2+2 zápas prakticky rozhodlo a týmu jsem tehdy příliš nepomohl. Snažil jsem se to v dalších zápasech na 100 % odčinit.

Poté přišla výhra v Dobřanech. Do toho zápasu se vrátil po zranění Tomáš Rechtorik. Jak moc Vám to pomohlo?

Byl to pro nás obrovský impuls. Se vší úctou k našim ostatním gólmanům, kteří nás drželi celý podzim – Zdeňku Bandovi a Martinu Koudelkovi – Tomáš je asi tím nejdůležitějším hráčem naší sestavy. Sice machroval, že udrží nulu, ale i tak bylo vidět, že je zpátky.

V dalším zápase jste porazili silnou Plzeň. Ta měla v zápase obrovskou střeleckou převahu. Byl tohle ten typ utkání, kde se ukázala důležitost Tomáše pro tým?

Tak zrovna v tomto zápase hrál dobře doopravdy celý tým. Na druhou stranu tam měl Tomáš nespočet skvělých zákroků. V tomto zápase bych ale chtěl vyzdvihnout celý tým. Zvládli jsme to takticky naprosto precizně a získali jsme velmi důležité body.

Vy jste nakonec toto utkání rozhodl v nájezdech. Je tato individuální disciplína Vaše parketa?

Z mého pohledu rozhodně ano. Je to disciplína, kterou jsem měl rád i na hokeji, a jsem moc rád, že jsem často na nájezdy vybírán i v Elbě. Z nějakého nevysvětlitelného důvodu miluji ten pocit před nájezdem a ten spadlý tlak z beder, když se to povede. Zároveň se při nájezdech cítím doopravdy jistě. Asi i proto, že mě u toho nehoní žádný pohublý chrt jako v klasickém extraligovém zápase (smích).

Hlavním cílem zůstává postup do play-off a konečně překonat to prokleté čtvrtfinále

Listopad jste zakončil dvěma prohrami s pardubickými týmy. Co v nich chybělo k zisku nějakých bodů?

Zápas se Svítkovem mi připadal jako takový ten špatný sen, kdy nemůžete udělat nic, ačkoliv byste moc chtěli. Byli jsme naprosto bezzubí v zakončení a rozhodla nakonec jedna chyba. Svítkov byl ten den naprosto k poražení a tyhle body nás mohou a budou velmi mrzet. Co se týče Pardubic z Polabin, tak jsme začali výborně, dali jsme gól a dovolím si tvrdit, že 1. třetinu jsme byli lepším týmem. Nicméně říká se mi to těžce, ale musím ocenit, jakým způsobem hrají Pardubice poslední dvě sezóny. Takticky jsou hráči velmi vyspělí, hrají celkem i s pokorou a k výhře si dokráčeli po našich chybách, které nekompromisně trestali. Nicméně si dovolím tvrdit, že jsme měli také dost šancí a zápas mohl dopadnout dobře i pro nás, pokud bychom byli produktivnější. Opět zde musím vyzdvihnout týmový výkon, který byl v Polabinách skvělý. Jen tomu chyběly ty body...

Po podzimní části se extraliga rozdělila na dva bloky. Jeden bojuje o co nejlepší umístění v play-off, druhý bojuje vůbec o účast v play-off. Vy se nacházíte přímo uprostřed těchto skupinek. Budete se koukat na jaře před sebe nebo pod sebe?

Rádi bychom byli součástí té skupiny nad námi. K tomu nám ale pomůže pouze výkon, který jsme předvedli minulé jaro. Ano, myslím tu sérii výher. Jsem optimista a věřím, že toho schopní jsme. Tým je kvalitní rozhodně. Hlavním cílem zůstává postup do play-off a konečně překonat to prokleté čtvrtfinále.

V úvodu jste naznačil změny v přípravě a regeneraci. Můžete nám to trochu přiblížit?

Co se týče regenerace, začal jsem pravidelně plavat, dělat doplňkové cviky a po každém tréninku se protahujeme pod dohledem našeho skvělého fyzioterapeuta – Martina Stupky. Musím zde i vyzdvihnout svou skvělou snoubenku Lucku, která mi vždy hojí rány nebo masíruje bolavá místa. Skoro celý podzim jsem měl menší problém se stehnem, ale díky dobré péči a doplňkovým aktivitám jsem dokázal hrát i přes to. Už to bohužel není jako ve dvaceti letech a cítím, že mé tělo potřebuje nějakou tu péči, abych mohl přidat co nejvíce sezón. Dále se snažím dělat něco i se svým tělem. Nějaké výsledky pozoruji, ale chtěl bych v procesu pokračovat a na jaro být trochu více „běhavější“ typ.

Poslední otázka. Vy jste během posledních tří ročníků postupně odešel z Vlčí smečky. Uvidíme Vás v tomto dresu letos, případně někdy v budoucnu?

Vlčí smečka a kluci v ní mají v mém srdci speciální místo. Letos byly nastaveny určité podmínky, které zde nebudu říkat, ale výsledek je, že momentálně za Smečku nehraji. Kluky maximálně podporuji a vždy je moc rád vidím, protože mám s většinou společnou hokejovou minulost (ta nejlepší léta) a krásné zážitky z posledních tří sezón – nejen ze hřiště. Hlavně z té poslední, kdy jsme dokázali ovládnout 1. ligu. Doufám, že v budoucnu budu moct ve Smečce opět působit, protože si myslím, že mě zápasy s těmi kluky posouvaly a dodávaly mi velký kus sebevědomí a jistoty na holi. Teď je ale mým hlavním cílem pomoct pozvednout Elbu zpět nahoru.

Ústeckému Petrovi Michajličenkovi se v listopadu opravdu dařilo. Autor fotky: Tomáš Laibl.