Odejít na Kladno bylo to nejlepší rozhodnutí v mém sportovním životě, vzpomíná Michal Trčka

V rámci rubriky Osobnosti hokejbalu pokračujeme s další zastávkou na Kladně, které dalo světu našeho sportu nejednu známou tvář. Útočník Michal Trčka se výrazně zapsal do historie tohoto sportu. Dvojnásobný mistr světa, hokejbalista roku a trojnásobný vítěz naší nejvyšší Extraligy s Kladnem.

V kabině byla vždycky skvělá atmosféra

Michale, jako hráč jste zažil s českou hokejbalovou reprezentací velké úspěchy a byl členem vítězné party z let 2009 a 2011. Jak na tyto úspěchy vzpomínáte a co pro vás osobně znamenají?

Znamená to pro mě nezapomenutelné okamžiky s parádní partou. Každý sportovec chce ve svém sportu dosáhnout až na tu nejvyšší metu a nám se to povedlo hned dvakrát po sobě. Občas na mě vyskočí nějaká fotka na Facebooku, tak si s trochou nostalgie zavzpomínám. Je to přece jen už patnáct a třináct let.

Dokázal byste popsat, kde, nebo v čem byla tenkrát největší síla českého mužstva?

Stěžejní faktor byl nejspíš v tom, že tahouni a hvězdy svých týmů z Extraligy přijali v reprezentaci jakoukoliv roli a maximálně se obětovali pro tým a jeho úspěch. V kabině byla vždycky skvělá atmosféra a strašná sranda. A i když jsme se potkali v nároďáku s klukama, se kterýma jsme se pár dní před mistrovstvím de facto během play-off nenáviděli, v kabině to poznat nebylo. Všichni přepnuli na repre mód a táhli za jeden provaz.

Vaším nejčastějším spoluhráčem bylo vaše „hokejbalové dvojče“ Libor Topolánek, který už bohužel není mezi námi. Jaká nejkrásnější vzpomínka se vám na tohoto hráče vybaví?

Nejde vypíchnout jenom jednu vzpomínku na „Topa“. Celá naše společná hokejbalová cesta je jedna neskutečná vzpomínka. Od prvních zápasů ještě za Vsetín v roce 2001 až po pět společných sezón a tři tituly na Kladně. Top byl nesmírně inteligentní kluk, okamžitě jsme si sedli jak na hřišti, tak lidsky. Občas mi během zápasů připadalo, že mi čte myšlenky. Souhru s ním jsem si strašně užíval. On si absolutně nepřipouštěl neúspěch. Vždycky mi před play-off říkal, že si jdeme pro titul, a třikrát nám to společně vyšlo (smích).

S hokejbalem jste začínal na Vsetíně, který má také svou hokejbalovou tradici a historii, ale na klubové úrovni jste zažil největší slávu na Kladně, v místním HBC KEB (později ALPIQ). Jak se tehdy zrodil váš přestup do tohoto oddílu?

Bylo to trošku komplikované. Můj kamarád a spoluhráč ze Vsetína, Michal Dědič, už Extraligu hrál a tehdy v roce 2005 přestupoval z Třince do Ústí nad Labem. Během přípravy na sezónu hráli přátelský zápas na Kladně, kde hrál v té době jeho kamarád z Třince, Tomáš Sikora, a Čéďa (přezdívka Michala Dědiče) se mu o mně zmínil, že se chci stěhovat do Prahy a hrát Extraligu. Trošku mě přechválil, že jsem dal v „národce“ za Vsetín pár gólů (smích)… no a Tomáš zatahal za nitky na Kladně, proběhlo pár telefonátů a najednou jsem byl Kladeňák. Bylo to nejlepší rozhodnutí v mém sportovním životě.

S Kladnem se vám podařilo vyhrát tři extraligové tituly. Co tento tým podle vás nejvíce zdobilo a dělalo ho nejlepším v republice?

Když si vzpomenu na tu sestavu v té době, tak by bylo divné, kdybychom ty tituly nevyhráli. Neskutečná síla na všech frontách. Sešla se tam neuvěřitelná parta výjimečných hokejbalistů, ale zároveň dříčů. Jména jako Rejthar, Příhoda, Dědič, Topolánek, Kudela, později Wróbel, Hudeček, v bráně Jirotka… Co jméno, to špičkový hráč a reprezentant. Na MS 2011 v Bratislavě nás bylo z Kladna myslím devět. Ale troufnu si říct, že hlavním faktorem našich úspěchů byl příchod trenéra Drahoše Kadlece.

Michal Trčka v historii českého hokejbalu vyčnívá. Autor fotky: Zdeněk Vaiz.

Finálová prohra s Habešovnou nás nastartovala

Pan Drahomír Kadlec byl tehdy trenérem kladenského celku a současně také reprezentace mužů. Jak byste tuto osobu nejlépe charakterizoval a vystihl?

Nikdy nezapomenu, když nám Drahoše představili před sezónou 2006/2007 jako nového trenéra. Spadla mi brada. Pro mě, jako bývalého hokejistu, byl legenda, medailista z olympiády, mistr světa z Vídně 1996, a teď najednou můj trenér. Bomba! Během dalších let jsem ho poznal jako super trenéra i kamaráda, který byl absolutní součástí týmu. Nepovyšoval se, ale taky neměl problém posadit zpátky „na zadek“ kteréhokoliv hráče, když neplnil to, co měl. Párkrát jsem to odnesl i já s Topem (smích). Ale taky s námi „staršími“ rozebíral, co a jak v týmu. Chtěl znát náš názor.

Vrátil bych se ještě do roku 2008, kdy jste ve finále Extraligy prohráli s Habešovnou, což byl váš městský rival. Vzpomenete si ještě, proč to tehdy nevyšlo a co chybělo k tomu, abyste vyhráli?

Tehdy to byla neskutečně vyrovnaná série. Rozhodující pátý zápas na nájezdy. O titulu rozhodly opravdu jen detaily a štěstí. Dva vynikající mančafty, skvělá atmosféra, aréna na Kladně praskala ve švech. Byl to prostě svátek hokejbalu. Myslím si ale, že nás tahle finálová prohra natolik nastartovala a, s prominutím, zdravě nas…a, že jsme si pro ten titul další rok šli hlava nehlava. Už to prostě nemělo kam uhnout.

Dá se podle vás říct, že v tomto roce, tj. 2008, započala slavná klubová éra a začínali jste být dominantním týmem?

Rozhodně. V tom týmu se paradoxně i přes tu finálovou prohru vytvořila vítězná mentalita. Další roky, i když jsme v některých sériích třeba nezačali optimálně a nebyli nijak dominantní, vždycky v těch důležitých okamžicích tým zapnul na vyšší obrátky a dokráčel k vítězství.

Co vás osobně vždy dokázalo během kariéry nejvíce namotivovat, nebo co byl takový hnací motor se vždy vybičovat k nejlepším výkonům?

Touha vyhrávat. Bez toho sportovec nemůže uspět. A jakmile se to jednou podaří, je to jako droga. Člověk to chce zažít znovu a znovu. Ale nejvíc je ta sdílená radost s týmem, výbuch emocí po vítězném gólu nebo závěrečném hvizdu, oslavy se spoluhráči. To se nikdy neomrzí.

Poslední otázka. Hraje stále Michal Trčka hokejbal a pokud ano, ve kterém klubu?

Nehraje. Tělo už by mi to asi neodpustilo. Donedávna jsem se jednou, dvakrát za rok zúčastnil nějakého Masters turnaje, a pak jsem se z toho týden léčil (smích). Teď si chodím 2 až 3x týdně zahrát lední hokej a jsem maximálně spokojený.

Reprezentační kariéra hráče:

• 2x mistr světa (2009, 2011)

• 1x vicemistr světa (2007)

Klubová kariéra hráče:

• 3x mistr Extraligy s HBC Kladno (2009, 2010, 2011)

• 1x vicemistr Extraligy s HBC Kladno (2008)

• 1x vítěz Evropského poháru s HBC Kladno (2008)

• 1x vítěz Českého poháru s HBC Kladno (2008)

• Hokejbalista roku 2008

Michal Trčka při zápase na MS 2011 v Bratislavě. Autor fotky: Jan Donauschachtl.