Superpohár

Pro celý klub toto vítězství znamená hodně, tento pohár nám chyběl ve vitríně, neskrývá Peter Buliš

Na Československém Superpoháru letos dosáhla vítězství Považská Bystrica. Slovenský tým podržel především svými zákroky brankář Peter Buliš, kterého kromě velkého vytížení potkaly také nepříjemné momenty. Utkání ale odchytal až do poslední minuty a stal se nejlepším hráčem slovenského mužstva.

Každý člen týmu podal stoprocentní výkon

Peter, s Považskou Bystricou jste ovládli letošní ročník Československého Superpoháru, když jste v pražských Lužinách porazili Kert Park. Co pro vás znamená vítězství v utkání českého a slovenského mistra minulé sezóny?

Toto vítězství pro mě osobně znamená velmi mnoho, protože to byla poslední velká trofej, která mi chyběla. Také pro celý klub znamená toto vítězství hodně, protože nám tento pohár chyběl ve vitríně a s výsledkem jsme opravdu spokojeni.

Už v první třetině jste se dostali do dvoubrankového vedení. To se vám podařilo také minulý rok, ale pak jste o náskok přišli. Pomohly vám nyní zkušenosti z loňského zápasu?

Věděli jsme, že domácí na nás zaútočí, mají výborný tým a doma jsou velmi silní. Řekli jsme si, že se nesmíme nechat vylučovat, ale hned na začátku jsme hráli dvakrát v oslabení. Naštěstí jsme to zvládli, což nás povzbudilo, a dali jsme dva velmi pěkné góly. V šatně jsme si řekli, že si tento náskok už nenecháme vzít, a naštěstí jsme to zvládli, byli jsme poučení z minulého ročníku.

Letos jste vyhráli rozdílem čtyř branek, nicméně cestu k výhře jste neměli jednoduchou. Podle statistik na Vás šlo čtyřicet střel, a tým jste tak výrazně podržel. V čem byla největší síla vašeho mužstva?

Při několika šancích soupeře jsme měli i štěstí, ale to k tomu patří. Každý člen týmu podal stoprocentní výkon, v takto těžkém zápase musí brankář podržet tým, což se mi naštěstí podařilo. Kluci dali pět gólů a společně jsme to zvládli.

HBK PROTEF Považská Bystrica Kert Parku oplatila loňskou porážku. Autor fotky: Kristýna Butašová.

Byla to opravdu zvláštní situace, kterou jsem naštěstí také zvládl

V brankovišti vás také postihly nepříjemné momenty, kdy jste byl ošetřován. V utkání jste ale pokračoval i přes zdravotní komplikace. Můžete prozradit, co se stalo a jak náročná to byla situace?

Při jednom z nájezdů do mě vletěl soupeřův hráč a když brankář jde do zákroku a nečeká takový náraz, bývá to vždy nepříjemné. Trochu jsem se vzpamatoval a pokračoval dál. V další situaci, která se mi stala poprvé v životě, se mi míček zastavil na oku, když prošel přes mřížku helmy. Byla to opravdu zvláštní situace (smích), kterou jsem naštěstí také zvládl, a dochytal.

Kert Park bojoval až do konce, kdy v závěru při přesilové hře ještě odvolal brankáře a hrál v šesti. Jak jste vnímal tlak soupeře v posledních minutách? Bylo těžké udržet ještě pozornost?

Ten tlak domácích na konci byl enormní, stálo nás to strašně moc sil, vlastně jsme hráli oslabení 6 na 4, létalo to na bránu ze všech stran. Díky obětavosti spoluhráčů jsme ten tlak ustáli a dali závěrečný gól do prázdné brány. Jsem pyšný na celý tým, že jsme udrželi koncentraci po celých 45 minut.

S týmem jste to ale zvládli a po skvělém výkonu jste byl na straně slovenského mužstva vyhlášen nejlepším hráčem utkání. Jaké vzpomínky na tento významný souboj jste si odvezl domů?

Věřím, že zápas se líbil všem, ať už přímo na stadionu, nebo před obrazovkami, a že z toho měli skvělý zážitek. Vzpomínky budou určitě jedny z nejkrásnějších, kluci z Prahy jsou velmi přátelští a pohostinní, velmi se nám tu líbilo. Praha je krásné město a mohu říct za nás všechny, že jsme se tu cítili opravdu dobře a děkujeme Kertu za příjemné společné pozápasové setkání.