Nadále chceme vystupovat s našimi odchovanci, říká k extraligové konkurenci Václav Šlehofer starší

Situaci okolo týmu jsme tentokrát zjišťovali v Dobřanech, konkrétně u trenéra a klubové legendy Václava Šlehofera staršího. Chtějí se Dobřany přihlásit do Extraligy? Jaké jsou plány pro nejbližší období? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v rozsáhlém rozhovoru.

Budeme dále tvrdě pracovat

Pane Šlehofere, když se ještě na skok vrátím k nepříjemné situaci, která vyústila zrušením zbytku sezóny, jak jste tehdy reagoval?
Myslím si, že to bylo vzhledem k pandemii logické vyústění situace, neboť opatření vlády přibývala a nebylo jisté, zda se časově i termínově stihne liga dohrát. Ať tak nebo tak, nejen mně by se asi nelíbilo dohrávat jaro v nějaké zkrácené formě. Prostě zasáhla vyšší moc. Rozhodnutí Českomoravského svazu hokejbalu považuji za správné.

Jistě jste ale musel být zklamán, že náročná příprava a všechny organizační záležitosti přišly v podstatě vniveč.
Ano, zklamání rozhodně vládlo a určitě nejen v našem táboře. Každý sportovec trpí, když se nic neděje, stejně tak trenér, nebo divák u televize. Navíc bylo už na počátku epidemie jasné, že pauza nebude týdenní záležitostí, předvídaly se i měsíce. To se nyní také potvrzuje. Nevěřil jsem v brzký návrat ke standardu.

Nemůže vás tato situace zastavit v rozletu?
Samozřejmě budeme pracovat dál. Nejsme v cíli a ani vlastně být nemůžeme. (úsměv) Ačkoliv nějaké představy i zkušenosti s Extraligou pochopitelně byly, skutečnost je přeci jen skutečnost. Navíc z trenérského pohledu ta soutěž vypadá taky jinak. Byla to pro náš mladý tým opravdu velmi poučná sezóna, byť neúplná.

Využili jste krátce po prvním rozvolnění trénování v menších skupinkách, nebo jste čekali, až se budete moci sejít jako tým?
Jak už jsem předeslal výše, hlad sportovce byl obrovský čili jakmile to bylo jen trošku možné, vlétli jsme do toho v souladu s opatřeními po skupinkách. Náš areál se tak opět probral a ožil.

Sportem se chceme bavit
Když naopak situace dovolila sejít se v hojnějším počtu, co bylo po tak dlouhé době hlavní náplní tréninků?
Znovu jsme vše opatrně odstartovali a naladili se na správnou notu, především mezi hráči. Dále se pak chceme sportem hlavně bavit, znovu prožít soutěžní adrenalin a pomalu a pěkně zvolna si zvykat na fyzickou zátěž. To byla také hlavní náplň tréninků. Samotná její aplikace do mančaftu byla jednodušší v tom, že většině kluků ta nucená pauza také „nevoněla“. Čili jim sport i parta chyběly, a i oni byli hladoví. Za to jsem rád. Je to důkaz toho, že náš sport a kabinu mají hráči rádi.

Pokračovali jste v tom, v čem předtím v sezóně, nebo jste kladli důraz i na základnější prvky hry?
Hlavní náplň jsem zmínil, taktické zápasové věci nyní neřešíme, ani nic speciálně nepilujeme. Spíše takové lehčí věci, modelové zápasy a při tom pozvolna ladíme skladbu kádru pro příští sezónu. Zkoušíme i případné nové hráče. Ale jak říkám, vše je zatím v klidovém režimu, nic nehrotíme. Pauza byla opravdu dlouhá. Tohle přípravné období zakončíme ALPA pohárem k 30. výročí ČMSHb a následným domácím turnajem.

Jak jste byl spokojen, co se fyzické kondice hráčů týče? Plnili dostatečně Vaše pokyny, které jste jim na dobu karantény jistě naordinoval?
Určitě neřeknu nic nového, ale každý hráč je jiný, to je jasná věc. Někomu ani nic říkat nemusíte a připraví se zodpovědně sám. Dalšímu můžete naordinovat x plánů a stejně nehne brvou. Povaha hráče je hodně důležitá a ta správná je víc než talent. To jsou všechno atributy, které jsem za ty roky zažil, byť to také patří mezi otřepané fráze. Kluci z naší kabiny ale z většiny šlapou. Jsou sice mladí, ale třeba jednou budou velcí sportovci. V to tady musíme věřit a jít stále svou cestou.

Jak budou vypadat nejbližší dny a týdny, co se mužského celku Dobřan týče?
Vyrazíme na zmiňovaný ALPA pohár, kde půjde o takovou první herní zkoušku po více než třech měsících, takže ani v tomto případě to „šponovat“ za každou cenu nebudeme. Nicméně na výlet také jet nechci. Těším se na turnaj i na lidi, kamarády kolem týmů soupeřů. Jsem rád, že svaz tuhle akci uspořádal. Chyběl mi ten kontakt i s kamarády ze soupeřovy strany. No a týden na to v naší Pebal aréně odehrajeme náš turnaj Letňáček. Na ten se také moc těším. Doma totiž přivítáme Českou reprezentaci Masters Jih vedenou manažery a kamarády M. Hoffmanem a P. Lekešem, dále pak Litoměřice, dalšího kamaráda Marka Tymeše, Janu Baloušovou-Fričovou, která je hlavní šéfkou obnoveného týmu z Karlových Varů a dva celky z našeho regionu. Takřka hned po tomto turnaji navážeme na klubovou závěrečnou a poté si dáme od sebe opět přibližně měsíc „odfrk“. Na přelomu července a srpna to opět nastartujeme, to už ale bude fáze cílená k Extralize.

Bude podle Vás čas na klasickou letní přípravu, nebo tu nahradí spíš herní praxe ze zmiňovaných turnajů?
Pokud bude vše v normálu, zvolíme formu takzvaně od každého něco. Trochu z klasiky, k tomu turnaj, nějaký zápas a zkusíme i nějakou novinku. Práce je jasná, vize taktéž. Teď už si jen přát, ať můžeme sportovat.

Dobřany uvidíme v Extralize i příští rok
Když jste se v této sezóně s Dobřany v Extralize alespoň nějakým způsobem otrkali, předpokládám, že se plánujete přihlásit i do dalšího ročníku?
Ano, přihlásit se chceme. Zkusíme se pochopitelně doplnit či posílit, ale nadále budeme vystupovat prioritně s našimi mladými odchovanci. Chci mít při trénincích permanentně plnou kabinu, tak jako doposud, a ne kluky na telefonu. Třeba to výsledkově stačit nebude, ale rvát se za náš klub a město určitě budeme.

Můžete už nyní vyslovit vaše cíle pro příští sezónu?
Cíle si dát můžeme, ale realita bývá jiná. Nezapomínejme, že proti vám vždy stojí soupeř, který vás chce o body obrat. Čili musíme zachovat respekt k soupeři, ale nebát se ho a hrát svou hru. A když tedy zmíním přání, pak hrát koukatelný, technický, organizovaný hokejbal a být maličko zodpovědnější v určitých fázích zápasu, co se defenzivní fáze týká. Také věřím, že se tým ještě více semkne. Mezi standardní lídry se připojí i výtečný Martin Remiáš, dále se ještě posunou nejen myšlením i hráči jako Daniel Kovařík mladší a další mladíčci, kteří se s chlapskou soutěží teprve sžívají. Máme tu dost snaživých, šikovných, mladých kluků, ale potřebují se mezi chlapy otrkat. K tomu všemu by nám při vší úctě k soupeřům asi více seděla 1. Liga, ale Extraliga je samozřejmě výzva a prestiž. Prostě budeme bojovat. V neposlední řadě mám přání, aby se nám všem vyhýbala zranění. To samé přeji i soupeřům a hlavně, ať se nový ročník dohraje celý.