Od dorostu k obhájcům juniorského extraligového titulu! Největší úspěch, vzpomíná Grepl

Předloni v Hostivaři ještě vedl dorost, ale hned v první sezóně na lavičce juniorky došel s týmem až k titulu. Dokáže pod jeho vedením mužstvo v novém složení obhájit cennou trofej? O přechodu mezi kategoriemi, nadějích na obhajobu i plánech do budoucna se rozpovídal trenér Tomáš Grepl.

Určitě to hodnotím jako největší úspěch

Před začátkem loňské sezóny jste v Hostivaři přešel od dorostenecké kategorie k juniorům. Byla to takhle zpětně příjemná změna, a v čem se změna projevila nejvíce?

Příjemná změna to byla, i když se mi do toho ze začátku moc nechtělo, ale Jirka Vaniš mi hodně pomohl a kluci byli super, takže nakonec ano.

Hned v první sezóně jste se svými svěřenci získal juniorský titul. Dokážete říct, zda se jednalo o váš největší dosavadní úspěch? Vzpomínáte, co se vám po rozhodujícím utkání s Plzní honilo hlavou?

Určitě to hodnotím jako největší úspěch, podle toho vypadaly i ty oslavy. Po utkání jsem byl hrozně pyšný na kluky, na to, jak se dokázali v nejdůležitějších momentech semknout a podporovat. Šli si za jedním cílem v čele s oporami jako Čejka, Kucharčík, Vaniš i další, a dokázali to.

Myslíte, že může vaše juniorka loňský úspěch zopakovat už tuto sezónu? Jak jste zatím spokojen s výkony svého týmu, a kde vidíte největší mezery?

Může – nemůže, určitě se o to bude snažit. Zatím máme výkony tak trochu jako na houpačce. Ale je to čím dál, tím lepší.

Tomáš Grepl se pokusí o obhajobu juniorského titulu s Hostivaří! Zdroj fotky: HBC Hostivař.

Všechno má své výhody i nevýhody

Jste spokojen s předsezónní obměnou kádru? Vyhovuje vám více práce s mladšími ročníky, na které jste byl zvyklý z dorostu, nebo je jednodušší pracovat se staršími hráči, se kterými jste se loni musel rozloučit?

Všechno má své výhody i nevýhody. Loňskou sezónu jsem měl možnost mít v týmu excelentní hráče, ale až do finálových bojů nikdy úplně netvořili tým, jelikož měli pochopitelnou prioritu u áčka. Letos je ten tým víc po hromadě, nejen při trénincích. Ať už se prohraje nebo vyhraje, drží spolu. To mě na tom baví více.

Jak hodnotíte celkovou kvalitu letošního ligového ročníku? Vidíte velikou změnu oproti loňsku nebo je to podobné? V kom ze soupeřů vidíte nejsilnější konkurenci?

Těžko hodnotit, loni jsme měli v základní skupině východní část republiky, letos západní část. Zápasy s Ústím, Kladnem nebo Kelty jsou opravdu vyrovnané, rychlé a rozhodují v nich maličkosti. Trochu mě mrzí, že Plzeň nepostavila juniorský tým, určitě by to byl také kvalitní soupeř.

Jak jste spokojen s nasazováním juniorů v zápasech A týmu? Dostávají odpovídající prostor? Neovlivňuje jejich častá výpomoc v Extralize mužů výkony a výsledky mužstva juniorů?

Jak říká jeden výše jmenovaný trenér, hierarchie je jasně daná a každá minuta strávená na hřišti se staršími a zkušenějšími hráči v této soutěži jim jedině prospěje. Zatím se to snažíme řešit s Martinem Davídkem tak, aby to juniorský tým ovlivňovalo co nejméně.

Jak to vidíte se svou budoucností ve fungování v klubu? Přemýšlel jste, jak dlouho ještě vydržíte u juniorské kategorie? Nechtěl byste si zkusit trénovat ještě jinou kategorii, například děti nebo naopak muže? A nezvažoval jste někdy i úplný odchod z funkce trenéra HBC Hostivař?

To víš, že zvažoval. Před každou sezónou poslední čtyři roky, jestli už není čas jít, ale mě to s těmi kluky baví a vždy mě něco nakopne zpět. Hlavně se mi daří mít kolem sebe super lidi, jak mezi hráči, tak i na střídačce. Gabča Vosátková je naprosto výborná vedoucí a loni mezi nás dobře zapadl i Dan Dušák. No a co se týká juniorů, tak doufám, že ještě příští sezónu vydržím, pakliže mě předseda nesesadí. Pak se uvidí co dál, ale k úplně malým dětem bych už asi nešel.