Když mi kluci z Kladna nedávají góly, nejsou tak špatní, směje se ústecký Brhel, který se věnuje hokejbalu v diplomové práci

Jen málokterý brankář si šel za svým cílem jako Antonín Brhel z Ústí nad Labem. Ústecký brankář po konci hokejové kariéry přešel k hokejbalu a přes okresní ligu, následně i 2. Ligu si to před několika lety namířil do letní přípravy extraligové Elby, kde patřil mezi největší bojovníky.

Jako gólman často převyšoval většinu svých spoluhráčů, co se týče fyzické zdatnosti. Antonín Brhel nikdy nevypustil jediné cvičení a šel si za svým snem. Když dostal svou příležitost v brance Elby, tak sklízel ovoce za tvrdou dřinu a svými výkony udivoval hokejbalovou veřejnost. Bohužel zasáhla vyšší moc a Antonín Brhel musel svou kariéru kvůli zdravotním problémům s kyčlemi ukončit. To, ale neznamenalo konec Brhelova působení v hokejbalovém světě. Tonda se stal trenérem mládeže v ústecké Elbě. Ústecký patriot studuje Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a v současné době finišuje s diplomovou prací, která nemůže mít jiné téma, než je hokejbal. Více o své diplomové práci, práci trenéra a hokejbalové kariéře se rozpovídal v rozhovoru pro naši redakci. 

Jako trenér musíte někdy slevit z požadavků

Tondo, proč už Vás nemůžeme vidět na hokejbalových kolbištích?

Bohužel jsem neměl to štěstí, ukončit kariéru vlastním rozhodnutím. Zjistili mi genetickou vadu kyčlí a chytáním hokejbalu a ledního hokeje jsem si přispěl k tomu, že se destrukce kyčle urychlila. Mrzí mě, že tuto vadu lékaři neodhalili dříve, neboť jsem si na bolest v oblasti třísla stěžoval od dorosteneckého věku. V současnosti jsem po dvou operacích levé kyčle a čeká mě ještě pravá strana. Tedy ideální čas věnovat se naplno studiu a trénování.

Nyní se věnujete mládeži ústecké Elby, jaké máte zatím pocity z trenérské práce?
Pocity mám pozitivní i přesto, že jsem musel slevit ze svých požadavků. Asi jako každý mladý trenér jsem šel do koučování s určitou vizí, kterou jsem měl načrtnutou růžovou barvou, ale realita byla trošku někde jinde. Zmírnil jsem svoje nároky a smířil se s tím, že ne vždy se každý hráč rychle naučí nové věci. Někdy je to spíše maraton trpělivosti než cesta kupředu. Pro mě je velmi důležitá zpětná vazba. Naplňuje mě, když vidím, že se hráči posouvají, a navíc je to baví, když je to naopak, tak si pokládám otázku, kde dělám chybu.

Proč jste si jako téma diplomové práce vybral právě prostředí hokejbalu?
Bylo to pro mě přirozené rozhodnutí. Pokud mám dělat něco, do čeho se mi ne vždy chce, tak to musí být spojené s něčím, co mě baví. V současnosti pro mě hraje hokejbal sportovní prim, vlastně někdy i životní, což je mi občas doma připomínáno (smích). Navíc si myslím, že si hokejbal zaslouží více pozornosti, než kolik mu je dosud poskytováno. Vždyť se jedná o jeden z nejúspěšnějších sportů naší země!

Antonín Brhel patřil k nejlepším brankářům ústecké Elby, zasáhla ale vyšší moc a teď se věnuje trénování a diplomové práci s hokejbalovým tématem! Autor fotky: Ivana Laiblová.

Výzkum zabrzdila pandemie

Řekněte nám něco víc o Vaší diplomové práci. Co je hlavním tématem a cílem?

Prvotní myšlenku jsem dostal v době, kdy jsem se připravoval na letní přípravu do áčka ústecké Elby. Tehdy jsem se začal zajímat o fyziologickou podstatu hokejbalu. Chtěl jsem zjistit, jaké zatížení podstupuje hráč v zápase a podle toho trénovat. Až na vysoké škole jsem se k tomu doopravdy dostal, a to pouze dílčím objasněním. V práci budu prostřednictvím monitorování srdeční frekvence sledovat, jakou fyziologickou odezvu má organismus hráče při zápasech mužské Extraligy. Hlavním výsledkem bude doba strávená v jednotlivých intenzivních pásmech srdeční frekvence. Další parametry, které sleduji, jsou srdeční frekvence na začátku a na konci střídání, kulminace srdeční frekvence po každém střídání a různé průměry srdeční frekvence v průběhu času. Paralelně vyhodnocuji časovou strukturu pobytu sledovaných hráčů na hřišti a mimo něj. Pokud se mi podaří kvantifikovat data, budou součástí vyhodnocení i oslabení a přesilovky.

Sjíždí se k Vám na měření hokejbalisté z různých koutů republiky. Můžete prozradit nějaká jména?
Zní to krásně, že se k nám sjíždí hokejbalisté z různých koutů republiky. Pravda je taková, že se mi zatím podařilo domluvit s hráči Kladna a Ústí nad Labem. Největší kámen úrazu projektu je laboratorní testování, neboť dostupnost laboratoře je pouze v pracovní dny. Domluvit pět hráčů jednoho týmu a přesvědčit je, aby dojeli do Ústí nad Labem na testování, je celkem oříšek. Hráči z větší dálky by si museli vzít dovolenou a takovýchto nadšenců nevím, zda je dostatek. Osobně jsem oslovil ještě dva týmy z Extraligy, které nechci jmenovat, protože věřím, že se mi je podaří zlomit v době letní přípravy. Jsem rád, že mezi testovanými jsou mimo jiné současní i bývalí reprezentanti mládežnických kategorií. Z Ústí nad Labem to jsou Lukáš Soukup, Jiří Tomáš, Vojtěch Červinka, Jan Sedláček, Jiří Grus a David Haas a z Kladna pak Daniel Hnízdil, Ondřej Pražák, Jan Prokop, Vít Kamenář a Matyáš Malecha.

Jaké to je vídat se se svými bývalými protihráči a spolupracovat s nimi?
Je to opravdu zajímavé. Dříve jsem si hráče spojoval s tím, jak se projevují na hřišti. Čím lepší hráč, tím méně byl pro mě oblíbený. Jako brankář jsem si na některá jména dával opravdu pozor a můžu přiznat, že mě některá občas pěkně strašila. Ke klukům z Kladna se mohu vyjádřit pozitivně, člověk zjistil, že když mu nedávají góly, že zas tak hrozní nejsou (smích). Zrovna Kladno je jediné, které jsem stihl odměřit v laboratoři a v zápase. Následně vše zabrzdila pandemie. Spolupráci si pochvaluji a je vidět, že oslovení hokejbalisté mají profesionální přístup a zájem o to se pořád zlepšovat.

Budu rád, když se hráči ozvou

Máte nějaké zajímavé příhody z měření?

Ani ne, z toho jednoho měření moc úsměvných příhod není. Vše proběhlo v pohodě až na moje první účinkování, ve kterém jsem prvního hráče nechal ukončit dvakrát rozběhání, neboť jsem mu zapomněl nandat nejprve hrudní pás a pak jsem na něj neumístil snímač dat. V podstatě jsem učinil všechny možné chyby hned na začátku (smích).

Co můžete nabídnout hráčům? Co získají, pokud se výzkumu zúčastní?
Hráči, kteří mají zájem o výzkumné šetření, budou mít laboratorní testování zdarma. Z testování jim vzejde hodnota maximální srdeční frekvence. Budou jim proplaceny cestovní výdaje a obdrží vyhodnocení svých zápasů, které obsahuje časovou analýzu jejich střídání a odpočinku společně s údaji srdeční frekvence a taktéž jejich pobyt v intenzivních pásmech. Veškeré informace o hráčích s jejich souhlasem poskytuji jejich trenérům. Trenérům poskytuji taktéž videozáznam ze sledovaného utkání.

Jak se mají hráči ozvat, pokud by měli zájem se zúčastnit?
To by bylo opravdu skvělé, pokud by se ozvali hráči, kteří mají zájem. Já bych měl aspoň přibližný počet, nebo bych viděl, zda je vůbec zájem a mohl bych výzkum směřovat už konkrétním směrem. V podstatě postačí napsat na antonin.brhel@email.cz zprávu se jménem, klubem a telefonním číslem a já bych se ozval a domluvil případnou další spolupráci. Důležitou podmínkou je, aby hráč hrál extraligu a nebyl brankář.