Reprezentace

Snažila jsem se dělat, že jsem úplně v pohodě, a i přes to všechno týmu pomoc, přiznává Lucie Manhartová

Na Mistrovství světa v Kanadě se představila Lucie Manhartová jako kapitánka týmu. V utkání s USA se ale zranila a i přes přetržený vaz odehrála celý turnaj. Nyní je po operaci a i s komplikacemi statečně bojuje. Myslí ale pozitivně a pro zlato si chce zajet na další mistrovství do Švýcarska.

Doufám, že takových hráček bude přibývat

Lucko, v červnu jste se jako kapitánka českého týmu žen zúčastnila Mistrovství světa v Kanadě, kde jste vybojovaly stříbrné medaile, ve finále jste prohrály s domácím celkem. Jak se za turnajem ohlížíte?

Prohra ve finále s domácí Kanadou byla pro nás velkým zklamáním a v danou chvíli velkým neúspěchem na tomto šampionátu. Jde i o to, že prohrajete poslední zápas na MS a tudíž se ani z té stříbrné medaile netěšíte. Ke všemu jsme právě tu zlatou chtěly věnovat našemu již extrenérovi Karlovi Manhartovi jako díky za všechny ty roky, co nám věnoval, takže v tomto ohledu to samozřejmě bude vždy zklamáním. Nicméně musím podotknout, že to, jak se některé mladé hráčky chopily šance a jak šampionát odehrály, vnímám jako velký úspěch pro ženský český národní tým. Jen doufám, že takových hráček bude přibývat.

Předpokládám, že z celého mistrovství máte hodně zážitků. Na co nejvíce vzpomínáte?

Asi na společné cesty na zápasy. Zjistily jsme totiž, že nejenže jsme dobré hokejbalistky, ale taky skvělé zpěvačky.

Postihly Vás bohužel nepříjemné komplikace a do semifinále a finále jste nastoupila se zraněným kolenem. Co se Vám stalo?

Bohužel jsem si během posledního zápasu ve skupině proti Americe přetrhla přední křížový vaz.


I přes vážné zranění si kapitánka národního týmu žen Lucie Manahartová připsala v 7 duelech na MS v Kanadě 12 kanadských bodů za 5 gólů a 7 asistencí! Zdroj fotky: ISBHF.

Zatím to vypadá dobře

Na vrcholné akci sezóny to určitě nebylo nic lehkého, ještě ve vyřazovacích bojích. Jak jste to zvládla? Motivovalo Vás to, že jste s týmem byly blízko úspěchu?

Takovéhle zranění není nikdy lehké a nikdy se nehodí, zvlášť když se sportovec zraní na MS. Nicméně jsem se pokoušela dělat, že jsem „úplně v pohodě“ a snažila jsem se i přes to všechno týmu pomoc, jak jen to šlo. Hlavně díky Evženovi, který mi na zbývající zápasy „zasádroval nohu“, jsem byla schopná zápasy, i když v semifinále ne celý, odehrát nebo spíš odchodit. Samozřejmě, že pokud bychom nehrály o medaile, tak bych fandila ze střídačky. Ale kvůli semifinále a finále člověk vlastně celou sezónu trénuje, takže to jsem si přece nemohla nechat ujít. Jen jsem doufala, že to finále dopadne líp.

Absolvovala jste operaci vazů, pak se k tomu ale přidaly ještě další zdravotní problémy. Jak na tom nyní jste?

Dva měsíce po MS, když jsem měla pořád koleno jak mičudu, jsem se dokopala a zašla s ním na magnetickou rezonanci, kde se potvrdilo, že mám vážně přetržený přední křížový vaz. Teď už jsem měsíc po plastice vazu, nicméně jsme cca před 10 dny zjistili, že mi během rehabilitací praskla čéška, což rekonvalescenci komplikuje. Po plastice vazu je totiž potřeba koleno denně rozcvičovat, posilovat, hlavně propínat a ohýbat. Prasklá čéška potřebuje klid, je nutné nosit ortézu, chodit s berlemi a koleno víceméně neohýbat. Prvně to tedy vypadalo, že budu muset podstoupit ještě jednu operaci – zdrátování čéšky, abych mohla co nejdřív v rehabilitaci pokračovat. Nakonec jsme se s panem doktorem a fyzioterapeutkou domluvili, že to prvně zkusíme řešit konzervativně, tedy s operací počkat. Pokud se prasklá čéška pohne, operace mě nemine, ale zatím to vypadá dobře. Rehabilitace mám prozatím pozastaveny, takže teď doma koleno protahuji, rozcvičuji a posiluji pouze cviky, které prasklou čéšku neohrožují a za dalších 14 dní mám další RTG kontrolu, kde se zjistí, jak to vypadá a podle toho se rozhodne, co a jak budu moci s kolenem dělat dál.

Všichni Vám přejeme brzké uzdravení a aby bylo vše v pořádku. Budete se po vyléčení vracet na hřiště a bojovat o místo v reprezentaci?

Děkuji moc. Tak jak už jsem řekla v rozhovoru po finálovém zápase, po MS v Kanadě jsem chtěla svou reprezentační kariéru ukončit, ale já si do Kanady jela pro zlato, takže si nejspíš pro to zlato budu muset dojet do Švýcarska. No a pak by se snad rok na to mělo hrát na domácí půdě, a kdo by si na domácí půdě nechtěl zahrát, že? Takže pokud to zdravíčko dovolí (smích).


Národní tým žen získal medaili na všech světových šampionátech! V Kanadě z toho byl titul vicemistryň světa. Zdroj fotky: ISBHF.