1. liga

Jak si užívají společné zážitky bratři Štefkovi z Poličky? Brácha je úplnej dřevák, směje se mladší Matěj

22.05.2020 Karel Geba
Autor fotografie:https://menge1.rajce.idnes.cz
Dvě naprosto odlišné osoby jak navenek, tak na hřišti. To samé můžeme říci o jejich hře. U Filipa převažuje role tvůrce hry, kdežto u Matěje zase role střelce. Oba dva by se hodili do jedné lajny, ale většinou jsou každý v jiné řadě. Není to škoda? Kam chtějí, aby je vítr zavál?

V Poličce jsou jen samí dobří hráči, když nehraješ s Gustou...


Oba dva jste dobří technici a těžko posoudit, kdo z vás je na tom lépe, co myslíte? (smích) Jste velmi soutěživí a asi je to pro vás těžké hrát proti sobě, kdo více vyhrává?


Filip (28 let): Brácha má lepší střelu než já a je taky šikovnější jeden na jednoho, to bych si s ním určitě vyměnil. Když spolu ale cokoliv hrajeme, tak vyhrávám já! Přestřelovaná, ping pong, tenis, línej tenis, NHL na Xboxu, sázky a dostihy, domino, kámen nůžky papír. On neumí vůbec prohrávat (divím se, že se to za tu dobu hraní se mnou ještě nenaučil), takže to asi nepřizná.


Matěj (21 let): Doufám, že si děláte srandu, protože brácha je úplnej dřevák. (smích) Ale ne, popravdě se mi proti němu nehraje dobře, je to pro mě zdaleka nejlepší hráč v 1. Lize a ten, kdo proti němu nastoupil určitě potvrdí, že to s ním není jednoduchý. On dokáže bojovností a chytrostí rozhodnout celý zápas. Když hrajeme proti sobě na tréninku, tak do sebe jdeme hodně tvrdě a často se i pohádáme, a to v Poličce není výjimkou ani mezi ostatníma (většinou za to můžu já, protože to přeháním a jsem horká hlava), ale všichni jsme soutěživí a mně se to líbí. Je to lepší, než když je to někomu jedno a nechce vyhrát. S bráchou je to ještě víc speciální, fakt se nešetříme. Kdo vyhrává víc – to se nedá ani spočítat, ale naposledy jsem vyhrál já.


Určitě spolu rádi hrajete v jednom útoku, ale většinou vás táta (hlavní trenér Pavel Štefka pozn. red.) vždy rozdělí, jak toto vnímáte? Nemrzí vás to?


Filip: Rád bych hrál v útoku s bráchou, ale sestavu určuje trenér, takže to nějak neřeším. Většinou nás je stejně tak málo, že hraju na dva centry a na hřišti se potkáme. Navíc v Poličce jsou jen samí dobří hráči, takže „když nehraješ s Gustou (Filip Augustin), tak seš v pohodě“. (smích)


Matěj: Já většinou odehraju málo zápasů, a navíc brácha je skvěle sehranej s naším střeleckým fantomem “poličským Crosbym” (Jiří Tobiáš - pozn. red.), ten promění úplně všechno. Jasně, že mě to občas mrzí, ale mně upřímně nevadí hrát ani s ostatníma klukama, sice třeba Filip Augustin neví, na jakou hraje stranu, ale je to taky fajn kluk. Určitě si spolu ještě zahrajeme, mám to v plánu.



Starší z bratrské dvojice Filip patří k lídrům Poličky. Ve 13 zápasech zrušené sezóny 2019/20 si připsal 14 kanadských bodů za 7 gólů a stejný počet asistencí. Zdroj fotky: menge1.rajce.idnes.cz 


Věřím, že bychom došli daleko, máme dost zkušeností a dobrý tým


Filipe, Vy v současné době zastáváte v týmu roli kapitána a vedete si dobře, jaký to je pocit? Matěji, neplánujete do budoucna převzít po bratrovi kapitánské céčko? Kdo je podle Vás větší lídr?


Filip: Je to úžasný pocit, každé ráno se vzbudím a myslím na to, že jsem kapitán. Byl bych rád, kdyby to po mně brácha nebo někdo jiný převzal. Padlo by z toho něco do kasy.


Matěj: Určitě ne, kluci mě berou jinak než bráchu, asi se na to tolik nehodím. Přece jenom jsem nervák, a navíc věčně nehraju. Doufám, že to po něm převezme Jirka Tobiáš nebo Karel Geba – to jsou srdcaři, co nikdy nechybí na zápase. Navíc až skončí brácha, tak já už to taky moc dlouho nevydržím.


Sezóna byla anulovaná, což je určitě škoda, protože jste si vedli velmi dobře. Kam až jste mířili? A jak jste si tento ročník užili?


Filip: Anulovat sezónu bylo podle mě správné rozhodnutí, ale pro nás velká škoda. Nás se na podzim moc nescházelo (jako každý rok), zápasy jsme hráli v deseti dvanácti lidech. Chyběli nám hráči, kteří měli nastoupit právě na jaro. Určitě bychom udělali i nějaké tréninky s gólmanem (takový jsme měli tuto sezónu jen jeden v srpnu) a věřím, že bychom byli letos silnější než minulý rok, kdy nám chyběl jenom kousíček do finále.


Matěj: Já vždycky chci vyhrát titul. Mě nebaví říkat uvidíme, jak to bude. Já říkám, že chceme vyhrát. Věřím, že bychom došli daleko, máme dost zkušeností a dobrý tým. Na druhou stranu v lize je spousta super týmů jako Suchdol, Prachatice nebo nepříjemný Svítkov, takže je super výzva s nimi každý jaro bojovat o pohár. Chci ještě poděkovat všem klukům, že objezdili zápasy v osmi lidech a dokázali hrát o první místo, když já nebo i další dáváme přednost hokeji.



Matěj vystřelil v roce 2018 juniorské reprezentaci do 20 let titul mistrů světa ve finále proti Kanadě! V letošní zrušené sezóně stihl odehrát jen 4 zápasy, ale připsal si úctyhodných 5 kanadských bodů za 3 góly a 2 asistence. Zdroj fotky: menge1.rajce.idnes.cz 


Extraliga? Zkusil bych ji hrát jedině s bráchou, přiznává Matěj


Filipe, Vy jste na jaře začal nastupovat za extraligový Letohrad, budete pokračovat v hraní Extraligy, ať už je to kdekoliv? Jak to máte Vy, Matěji? Nechcete se k bratrovi přidat?


Filip: Stihl jsem bohužel jenom jeden zápas, a navíc jsme ho prohráli, snad si to budu moci vynahradit příští sezónu.


Matěj: Pořád přemýšlím, že se k tomu motovidlu přidám. Ale abych řekl pravdu, já se chci hokejbalem bavit a skvělou partu máme hlavně v Poličce. V Extralize jsem toho moc neodehrál. Nepopírám, že bych byl rád, kdybychom se s Poličkou do Extraligy vrátili po dlouhé době, ale momentálně máme málo hráčů. Jsem vděčný za všechny nabídky, které jsem kdy do Extraligy dostal, ale zkusil bych ji hrát jedině s bráchou, kdyby mi nepřekážela škola, hokej a tak dále a mohl jsem brát Extraligu jako prioritu. Tak to ale u mě na rovinu momentálně není.


Jaké největší společné zážitky si vybavíte skrze hokejbal? Čeho byste chtěli společně ještě v hokejbalu dosáhnout?


Filip: Zatím jsme spolu tolik sezón neodehráli, takže ty největší zážitky a úspěchy snad teprve přijdou. Ale semifinále proti Karviné, kdy jsme doma pátý zápas vyhráli 8:7 na nájezdy a potom finále a titul proti Jungle Fever si vybavím asi jako první. Kdybych měl říci, čeho chci společně dosáhnout, tak to bude vyhrát příští rok titul v 1. Lize.


Matěj: Titul v 1. Lize byl krásnej. Vyhrál jsem ho s kamarády, bráchou, tátou i se svými dětskými vzory (Roman Schauer a další). Navíc v Poličce chodili všichni známí koukat včetně mamky a celé rodiny, teta se strejdou za námi přijeli dokonce do Kladna. Nejhezčí moment bylo domácí utkání semifinále č.5, kdy jsme v ofenzivní podívané přetlačili silnou Karvinou 8:7 po nájezdech. Zápas se přeléval a pak už bylo vlastně jedno, kdo vyhraje. Mělo to všechno, a tak by se hokejbal a sport měl hrát. Nikdy nezapomenu ani na cestu z Kladna, kde jsme vyhráli titul. Vedoucí mužstva pan Vacek se svou Karavelou bral každou benzínku a my jsme si to strašně užívali. Chtěl bych s klukama zvednout nad hlavu pohár, dát si pivo U Prochajdy (hospoda na poličském stadioně) a opéct si tam maso, vyhrát titul doma by bylo krásný.




Brácha strávil celou karanténu v gulagu


Kolik času teď spolu trávíte během nouzového stavu? Pokud hodně, nenastává u vás někdy ponorková nemoc? Jaké aktivity spolu nejraději děláte mimo hokejbal?


Filip: Na začátku karantény jsme spolu trávili po dlouhé době každý den a bylo to fajn. Žádná ponorková nemoc určitě nebyla, spíš naopak, protože se poslední dobou tolik nevidíme. Moc se toho dělat nedalo, takže jsme tak obden grilovali na zahrádce, chodili se psem, koukali na Netflix. Brácha strávil celou karanténu v gulagu (Call of Duty Warzone), ale občas se mi ho podařilo dokopat i k nějaké aktivitě, tak mi třeba počítal kliky nebo jsem ho rozdrtil rozdílem dvou tříd na hokejbálku v přestřelované.


Matěj: Myslím, že nenastává nebo aspoň Filip nic neříkal. Moc se nehádáme. Trávíme spolu hodně času, chodíme hrát línej tenis za barák, grilujeme, taky jsme byli na výletě na skalách. S bráchou si to moc užívám. Je krásný dát mu 3:0 na sety a poslouchat, jak se vymlouvá, že měl žízeň. Když už jsme u toho, tak v líným tenise nemá nárok. Je to jako by hrál Federer proti Štěpánkovi. Já jsem Federer a brácha pan Štěpánek od vedle ze vchodu. Šanci má jedině, když se hraje čtyřhra, kde obvykle hraji proti 3 lidem. S tímhle by asi nesouhlasil náš pokladník Karlos Geba (ten je ale původem Zasamkáč, takže jeho názor nikoho nezajímá). (smích)

Partneři českého hokejbalu