Extraliga

„Bratři v triku z Karviné“: Jsme bratři, ale přitom víme, že se na sebe můžeme spolehnout, shodují se Rosůlkové

08.05.2020 Karel Geba
Autor fotografie:Iva Janoušková ml.
Jan Rosůlek a Lumír Rosůlek, to jsou zvučná jména na soupisce Karviné. Tito dva borci působí v Karviné již mnoho let a jsou nedílnou součástí jádra tohoto týmu. Jaká byla pro oba hráče cesta z 1. Ligy zpět do Extraligy? Co by společně ještě chtěli dokázat? A jaké je to hrát s Pastrňákem hokejbal?

Je fakt, že starého psa novým kouskům nenaučíš


Jak dlouho už se svým bratrem hrajete? Jak jste se vůbec k hokejbalu dostali?


Jan (38 let): No pár sezón už to je, ale nevím přesně, taky jsme hráli proti sobě, když jsem válčil za Třinec. Dostal jsem se k tomu přes strejdu v 15 letech, když se to ještě hrálo 4 na 4 s tenisákem.


Lumír (33 let): Se svým bratrem jsem si zahrál ještě kdysi pár zápasů v hokeji a pak už jen hokejbal. Mě do hokejbalu přivedl bratr a jeho náš strejda.


Jaké to jsou pocity hrát se svým bráchou už tak dlouho? Je každý další zápas pro Vás vzácnějším? 


Jan: S bratrem si užívám každý zápas, hlavně, když je tříbodový (smích).


Lumír: V zápase si myslím to, že to moc neřešíme, že jsme bratři, ale přitom víme, že se na sebe můžeme spolehnout. Ano, je vzácnější každý zápas, protože roky přibývají a takových zápasů už bude míň a míň.


Dokázali jste se během Vaší kariéry jeden od druhého něco naučit? V čem ten druhý vyniká více?


Jan: Myslím, že se učíme stále jeden od druhého a učit se budeme, dokud budeme spolu na hřišti, každý máme něco, bratr je srdcař a tahoun a já se snažím tmelit tým a dělat z něj jednu velkou rodinu.


Lumír: Užíváme si to spolu, se všemi, jako jeden tým. Od bratra se učím celý život a myslím, že i on ode mě si může něco vzít. I když je fakt, že starého psa novým kouskům nenaučíš (smích).



Mladší z bratrské dvojice Lumír má ránu jako z děla. Autor fotky: Iva Janoušková ml.  


Postup zpátky do Extraligy? Roky poznávání, dřiny, a hlavně budování týmu


V minulosti jste sestoupili do 1. Ligy, po dvou letech jste se dostali zpět do Extraligy, jaké to byly roky? Napoprvé to nevyšlo, protože jste nedokázali přejít přes Poličku, ale napodruhé to již vyšlo, jaký to byl pocit?


Jan: Každý postup, když si ho projdete od začátku sezóny až do toho sladkého vítězného konce je zážitek, který ve vás zůstane na věky.


Lumír: Byly to roky poznávání, dřiny, a hlavně budování týmu. Myslím si, že to tak mělo být. Ještě jsme prostě nebyli připraveni a potřebovali jsme dozrát na to, abychom to potom zvládli. Pocit to byl neskutečný a krásný zážitek, ale pro mě to byl pouze malý krůček. Já jsem chtěl uspět v Extralize, takže jsem to bral jako začátek dlouhé cesty.


Jak vzpomínáte na 7. duel v Poličce, kde se skóre po základní hrací části zastavilo na 7:7? Zažili jste společně ještě divočejší zápas?


Jan: To byla velká přestřelka, po druhé třetině jsme prohrávali už myslím 2:7 a nakonec remíza, tam bratr bohužel nebyl a jak se ukázalo, tak ten jeho gól chyběl, ale o to jsme byli opatrnější a zkušenější rok na to s Jihlavou.


Lumír: Bohužel jsem na tom zápase chyběl z důvodu pracovního úrazu. Celý zápas mi kluci psali, ale já jsem jim nemohl pomoct, a to mě ubíjelo.



Jan neuhne z žádného souboje. Autor fotky: Iva Janoušková ml.


V Karviné musíme být nohama na zemi


Jak jste spokojeni s výkony v Extralize? Máte velice zkušený tým, ale pohybujete se na hranici play off, pomýšlíte na vyšší příčky? 


Jan: Spokojený jsem, máme trochu výpadky, přicházíme lacino o body, ale to se zlepší, letos to vypadalo a bylo rozjeté velice dobře. Škoda té „chřipky“, ale pevně doufám, že příští sezónu začneme ještě lépe a půjdeme z co nejlepšího místa do play off.


Lumír: Výkony jsou jako na houpačce. Hodně záleží na tom, v jaké sestavě se sejdeme na zápas. Spousta kluků je pracovně vytížena a bojujeme i se zraněními. I tak si ale myslím, že si nevedeme nejhůř. A jsme silným soupeřem pro všechny. Ano, myslím, že máme tým ještě na lepší umístění. Ale to bych raději nechal na hřiště.


Čeho byste chtěl s bratrem ještě dokázat? Titul v Extralize?


Jan: Tak titul je snem všech hráčů snad, ale v Karviné musíme být nohama na zemi, jedině kdyby se vrátili všichni hráči Karviné, kteří hrají, a hlavně to táhnou jinde. Jinak si užívám každý zápas s bratrem, z prohraných si bereme ponaučení a vytěžené slavíme (smích).


Lumír: Jsem rád, že si můžu s bratrem zahrát jakýkoliv zápas, ale titul by byl samozřejmě třešnička na pomyslném hokejbalovém dortu.


Oba dva jste hráli s Davidem Pastrňákem, jenž za Vás někdy naskočí, když má čas. Jaké to pro Vás bylo s ním hrát?


Jan: Tak to štěstí jsem neměl, hrál s námi v Praze, ale tam já nebyl, tak doufám, že si s ním ještě zahraji, než skončím, má na to tak 15 let, déle hrát nebudu (smích).


Lumír: Ano hrál jsem s ním v Praze a myslím, že to byl zážitek pro všechny, co tam byli včetně kluků z KOVA. Bylo to úžasné si s ním zahrát a doufám, že se nám to ještě podaří. No budeme muset přemluvit Paliče (Martin Pala), ať nám ho přivede (smích).



Partneři českého hokejbalu