„Lotři“ ze Sudek nás s Letohradem připravili třikrát o titul, vzpomíná v nadsázce Pavel Kormunda
Byl velkou postavou hokejbalu, byť jeho konec na mezinárodní úrovni kousal těžce. Chtěl se totiž rozloučit na plzeňském mistrovství světa, kam se ale na poslední chvíli nedostal. Pavel Kormunda v Extralize naposledy zářil v dresu Letohradu, titul však zapsal ještě předtím v Plzni a Mladé Boleslavi.
Chybí mu větší kreativita
Když se jdu na tenhle dnes už opravdu atletický sport podívat, tak mi tam chybí rozdíloví hráči. Hráči, kteří dokáží obejít druhého jeden na jednoho a tím vytvořit prostor pro spoluhráče. Chybí mi třeba i více kombinace. Už dlouho jsem neviděl například gól do prázdné brány po vyšachování obrany. Za mých aktivních let každé mužstvo takové hráče mělo, ať už to byl třeba Sláva Švancar z Mostu, Martin Kurz z Karviné, Roman Ondráček a Honza Štěpánek z Ústí, Tomáš Konderla z Třince a stejně tak i kluci ze Sudek byli šikovní. Těch jmen je strašně moc, z dřívější doby třeba i Richard Král, Venca Pletka, Petr Kaňkovský, Vláďa Kameš, Vorlík z KOVA, Martin Rubner z Plzně... V té době běhalo po hřišti i hodně tvořivých beků. Skvělých plejerů bylo opravdu spoustu, ať prominou ti, co jsem je nejmenoval! (směje se)
Odvážil byste se se do těch nejvypjatějších soubojů třeba ještě naskočit?
Občas si kladu otázku, jestli bych měl při současném trendu na tvoření a vymýšlení, jak přehrát protihráče, čas... Když se na hru dívám z pozice diváka, nespočet věcí bych udělal jinak, ale na hřišti vidíte spoustu situací z jiného pohledu, to je jasné. Ale abych odpověděl konkrétně, kdybych byl mlád, tak ještě odvážil. Otázkou ale zůstává, co by na to řekli trenéři (rozesměje se).
Pavel Kormunda (úplně vlevo) získal s Plzní v roce 1997 extraligový titul! Zdroj fotky: fcb HBC Plzeň
Komentování v televizi byla slabá náplast
Na mistrovství v roce 2009 jsem se moc těšil, bohužel mě trenéři stavěli při soustředěních na levé bránící křídlo, což mi moc nešlo, vlastně vůbec. Bránění mě totiž nikdy moc nebavilo (směje se). Tohle zřejmě rozhodlo. Zklamání nepopírám, mám ho v sobě do dneška, bohužel to se mnou odnesl i Roman Ondráček (jeho spoluhráč mimo jiné i z Letohradu pozn. red.), tak jako na šampionátu v Pittsburghu. To je ale jiný příběh - tenkrát v tom hrálo roli ego pana Přerosta, dnes metodika hokejového svazu… Ale kluci udělali titul, takže mi i tak udělali radost!
Spolupráce s Českou televizí vznikla na základě oslovení Tomáše Jílka. Jak na nás s Romanem Ondráčkem přišel, ví ale jen on. Byla to malá náplast, že jsem nemohl klukům na hřišti pomoci, ale o to zajímavější zkušenost.