Jak si zlaté medaile z turnaje starších žáků cení trenér Svítkova Martin Hlavsa?
Starší žáci Svítkova postoupili na finálový turnaj přímo, když ovládli skupinu Východ, což je uvedlo do role favorita na titul. Pardubickým Hvězdám se turnaj vyvedl natolik, že si pro zlaté medaile došly bez jediné prohry! Jak těžké bylo poskládat tým pro trenéra Martina Hlavsu? Co na úspěch říká?
Nebudu lhát, už loni v létě jsme se bavili o zlatém hattricku
Trenére, po základní části jste byli na 1. místě soutěže, které vám zajistilo přímý postup na turnaj. Věřili jste již v tu dobu, že byste mohli hrát o titul?
Nebudu lhát, už loni v létě jsme se bavili o zlatém hattricku, kdy jsme chtěli navázat na naše zlaté ročníky 2003, 2004 a 2005 z dob předcovidových. Cesta to samozřejmě byla dlouhá. V sezóně mezi naše hlavní soupeře patřil tým z Polabin HBC Pardubice, kdy se hlavně na podzim hrál hodně vyrovnaný zápas a po celou sezónu si nikdo nemohl dovolit ztratit body, a tak v každém zápase jsme museli hrát naplno. Pokud jsme měli slabšího soupeře, tak jsme naopak šetřili naše hlavní hvězdy, které již nastupovaly za juniorku. Bylo to náročné a velmi nám i pomohla spolupráce s HBC Hradec Králové, kdy jsme využívali hráče na střídavý start. Cíl jsme splnili a vyhráli skupinu Východ rozhodně zaslouženě a finálový turnaj jsme si jeli hlavně užít.
V základní skupině jste odehráli dva zápasy. Jeden proti HBC Pardubice a druhý proti Hostivaři a oba jste vyhráli, čímž jste postoupili do semifinále a ukázali svou sílu. Jaké to byly zápasy?
Tak v první řadě pro nás bylo nejtěžší složit sestavu na finálový turnaj. Díky souběžně hraném kvalifikačním turnaji dorostu, kde právě bojoval Hradec, jsme se bez kluků museli obejít a pouze nám přicestovali Matouš Pospíšil a Lukáš Suchan. Vypadl nám i rychlík Lukáš Choutka, který odletěl na dovolenou . Tým doplnilo hned 6 mladších žáků a sestava se hodně improvizovala a hledali jsme nová složení. Zápas s Hostivaří jsme přesně věděli, co čekat, protože jsme s nimi na jaře zahráli přípravný zápas, a tak jsme byli dobře připravení a zápas zaslouženě ovládli, i když zpočátku to bylo hodně nervózní, ale pro nás důležitý vstup. S HBC Pardubice jsme věděli již o jistotě semifinále, ale stejně jsme chtěli vyhrát a vyhnout se tak v semifinále hokejistům z HBC Most. Podařilo se, i když to nebyl příliš pohledný zápas, ale chtěli jsme víc.
V semifinále jste hráli proti regionálnímu soupeři ze Svitav, se kterým jste si hladce poradili. A to samé jste předvedli proti Mostu ve finále! Jaká byla euforie po zisku titulu?
Svitavy byly těžkým soupeřem v semifinále, ale byli jsme chytřejší a zápas urvali na svoji stranu. Finále s HBC Most? Zažil jsem již v této kategorii hodně, ale tohle byl obrovský zážitek. Myslím, že jsme byli o třídu horší tým, ale suverénní Most jsme prostě trpělivostí, obětavostí a chytrostí zaskočili a zvítězili. Ta obětavost, maximální nasazení, které jsem viděl na střídačce od kluků... Smekám. Nechali jsme tam vše a vše si z Čáslavi také zaslouženě odvezli. Emoce pro mě osobně obrovské a slzy nechyběly. Upřímně před turnajem jsem nevěřil tomu, že to zvládneme vyhrát po třetí za sebou. Tenhle sport je ale jednoduchý a prostý. Kolik tomu dáš, to se ti vrátí. Celý tým, včetně toho realizačního, udělal pro úspěch maximum. Nesmím zapomenout i na obrovskou podporu rodičů, kdy jsme si společně užili skvělý víkend v nedalekém kempu, kde jsme byli ubytovaní. Největším bojovníkem byl však Martin Pavlíček, který si před turnajem sundal ruku se sádry, aby mohl finálový turnaj hrát a vstřelil gól v semifinále i finále – velký příběh.
Mistři v lize starších žáků - HBC Svítkov Stars Pardubice. Foto: Hokejbal tým.
Po letošku víme, že zázraky se dějí
Jak těžké bylo poskládat zlatý tým starších žáků a připravit je na finálový turnaj? S takto mladými hráči se musí pracovat jinak, jak to děláte Vy?
Je to dlouhodobá práce. Osa týmu je ve Svítkově již od plenek a prošla si rukama mnoha trenérů, kteří jsou podepsáni pod tímto úspěchem. Ročník 2007, 2008 byl od malička velmi silný, ale přes covid jsme o několik hráčů přišli. Měl jsem tu čest kluky trénovat i v mladších žácích a věděl jsem o jejich síle, a tak nějak jsme je připravovali dlouhodobě. I během covidu tento ročník trénoval a běhal po lese, kdy to do nich pumpoval trenér Filip Uhlíř, který byl s námi nyní jako asistent na finálovém turnaji a odvedl skvělou práci. Snažíme se u hráčů od malička pěstovat vítěznou mentalitu a výsledky všech kategorii v posledních letech nám ukazují, že je to cesta správná. Když chceš vyhrát, nesmíš mít strach ani z lepšího soupeře a vždy jít do zápasu s vědomím, že chceš odejít jako vítěz. Pro kluky je to nyní první odrazový můstek do jejich další práce a tento úspěch musí použít pro jejich další rozvoj a s chutí pracovat na sobě dál. Mým cílem je hráče dovést opět do našeho A týmu, který již letošní sezónu bude extraligový.
Budete v příštím roce chtít titul ve starších žácích obhájit?
Do starších žáků nám bohužel přichází početně slabý ročník 2008 a 2009. Takže cíle na příští rok budou se hrou bavit a užívat si ji. Ale klidně to půjdeme vyhrát znova (smích). Po letošku víme, že zázraky se dějí.
