Liborovu cenu jsem si strašně přál vyhrát, těší nejužitečnějšího hráče play off Dalimila Zvonka

Nejužitečnější hráč letošního ročníku play off Extraligy Dalimil Zvonek získal cenu, která nese jméno zesnulého Libora Topolánka, který stejně jako Zvonek pocházel ze Vsetína. Co znamená pro tohoto útočníka toto ocenění, jaká byla finálová série a jak se těší na reprezentační povinnosti?

Oslavy byly fantastické

Dalimile, gratuluji k dalšímu mistrovskému titulu, jaké byly oslavy?

Děkuji, jak za sebe, tak za tým. Oslavy byly fantastické, někteří kluci už s tím mají obrovské zkušenosti a mladí se k nim velmi dobře připojili a táhli to pak i oni, takže klobouk dolů (smích).

Zdálo se, že poslední dvě utkání na hřišti Kladna proběhly hladce, čím si vysvětlujete kolaps vašeho soupeře?

V sobotu jsme do toho prostě vstoupili lépe připravení, a to, jak to tam napadalo, jsem zažil možná naposledy někdy v dorostu, bylo to až neuvěřitelné, a pak už jsme zápas kontrolovali. V neděli to hladké určitě nebylo. Zápas byl podle mě vyrovnaný a nám to tam pak během pár minut zase napadalo, Kladno ale skvěle nastoupilo do třetí třetiny a my jsme v tu chvíli byli úplně opaření. Za stavu 3:4 to pak bylo o tom, kdo dá gól, tak ten zápas vyhraje. Naštěstí jsme ho dali my a v tu chvíli bylo podle mě hotovo.

Rád bych tady taky zmínil to, že celé finále byla nejlepší série, kterou jsem kdy hrál. Plno gólů, emocí a skvělého hokejbalu, který byl podle mě reklamou pro tento sport. A k tomu fanoušci, kteří byli naprosto fantastičtí – jak naši, tak kladenští.

Dalimil Zvonek (vpravo) získal v 10 zápasech play off Extraligy 15 bodů za 3 góly a 12 nahrávek! Autor fotky: Roman Mareš.

Berle už jsou opět v kumbále

Vy jste údajně chodil ještě ve finálovém týdnu o berlích a hrál pod prášky, prozradíte nám, o jaký zdravotní problém šlo? Už jste v pořádku?

Berle pravda jsou, ty jsem odložil až ráno před zápasem, ale prášky jsem žádné nebral. Tady zase musím zmínit a obrovsky poděkovat Mírovi Valtýřovi, který si mě stejně jako při zranění krku v minulém finále bral mezi každou třetinou do parády a díky němu jsem mohl být platným hráčem na hřišti. Šlo o palec na noze a momentálně už jsou berle opět v kumbále a doufám, že je minimálně pár let neuvidím (smích).

Získal jste cenu pro nejužitečnějšího hráče play off, která nese název po Vašem spoluhráči Liboru Topolánkovi. Co to pro Vás znamená, ještě když jste oba spjati se Vsetínem?

Kdo mě zná blíže, tak ví, že vyhrát Liborovu trofej jsem si strašně přál a že to pro mě opravdu hodně znamená. Když jsem s hokejbalem začínal, byl Libor můj hokejbalový vzor a později taky můj dobrý kamarád. I v šatně na Kertu sedím přímo pod jeho hokejkami a fotkou. Oba jsme vždycky byli hrdí Vsetíňáci a já si jsem jistý, že i teď je hrdý na to, že je jeho trofej tam, odkud pochází.

Na MS necháme všechno

Nyní Vás čeká reprezentační sraz, jak se těšíte na své „repre“ spoluhráče? (rozhovor vznikal před víkendem - pozn. red.).

S kluky se vždycky moc rád vidím, ať už na hřišti, tak mimo něj a repre srazy nejsou výjimkou. Takže se těším. A nejen na spoluhráče, ale i na kluky z realizačního týmu, které mimo repre nevídám vůbec. Turči (Jan Turčáni, kustod národního týmu - pozn. red.) už má určitě nachystané další historky (smích).

Jednu zlatou v letošní sezóně už máte, co byste považoval za úspěch na Mistrovství světa?

Nemám rád velkohubá prohlášení, ale nejedeme tam na výlet a chceme udělat co největší úspěch. A určitě budu mluvit za celý tým, když řeknu, že tam necháme všechno.