Ženy
Pardubice se nesmazatelně zapsaly do ženské historie! Národní tým vytěžil premiérové zlato
Historický úspěch si české ženy nechaly na nejlepší možnou chvíli. Od roku 2007 pokaždé získaly medaili, na tu nejcennější však dosáhly až na domácí půdě v roce 2017. Po vyhraném finále vypukly obrovské emoce, které byly umocněné nabitou pardubickou halou.
Od roku 1996 se v České republice uspořádalo Mistrovství světa v hokejbalu hned třikrát. V prvních dvou případech (1998 a 2009) si pro zlaté medaile došli muži, a i v roce 2017 zůstalo zlato na domácí půdě, tentokrát však v kategorii žen.
V cestě za historickým úspěchem stálo ženám v cestě pět celků. Základní skupinu zakončily Češky na druhém místě, když podlehly pouze Kanadě, a to navíc těsně 1:2. V semifinále nám cestu zkřížil největší rival Slovensko. Odhodlané české hokejbalistky však navázaly na výborné výkony v základní části. Zechovská nedovolila soupeři ani jednou skórovat a finále bylo jasné.
Do toho se překvapivě dostalo také USA, které rozhodlo v zápase s Kanadou v čase 44:26. Přesto, že všichni očekávali, že české hráčky budou v utkání suverénní, Američanky potvrdily svoji účast ve finále a rvaly se jako lvice. Finále přineslo vše, co správný boj o zlato má mít. Celou dobu bylo vyrovnané, a nakonec muselo rozhodnout až prodloužení. V tom se už po pětapadesáti vteřinách prosadila Aneta Lédlová, která odstartovala obrovskou zaslouženou radost.
Kateřina Němcová (vlevo) s Kateřinou Držmíškovou patřily mezi stěžejní obránkyně mistryň světa.
Když člověk něčemu věří, tak jde vše stranou, upozorňuje Kateřina Němcová
Od prvního historického zlata uplynuly tři roky, jak silné vzpomínky zůstávají?
Vzpomínky zůstávají stále velice silné. Je to vzpomínka, na kterou člověk nikdy v životě nezapomene. Stále vzpomínám na ten úžasný tým společně s realizačním týmem, který si splnil sen, pro který dřel roky, a to před zraky úžasných a dokonalých diváků.
Už před finálovým zápasem jste byly všechny domlácené, co nakonec rozhodlo o úspěchu? Byla to soudržnost týmu?
Když člověk něčemu věří, tak jde vše stranou. Myslím, že v každé z nás probíhaly tak silné emoce a adrenalin, že všechny bolesti šly úplně stranou a každá z nás měla v hlavě nastaven pouze jeden směr. Ovšem následující týden po MS, kdy jsem měla celý týden odpolední směnu, stál za to (smích).
Kdy jste pomalu začala věřit, že už by to mohlo vyjít?
Každé MS jsem věřila, a tak stejně jsem věřila i v Pardubicích. Nikdy jsem o našem týmu nepochybovala.
Vítězný gól? Viděla jsem, že vše bylo tak, jak má
Po několika problémech byl na MS zaveden video rozhodčí, který nakonec zkoumal vítězný český gól. Vy jste však začaly slavit. Spousta holek si ani nevšimla, že se čeká na konečný verdikt, jak jste na tom byla Vy osobně?
Teď jsem se dozvěděla úplnou novinku po třech letech (smích). Přiznávám se, že jsem tuhle skutečnost vůbec nepostřehla. Byla jsem přímo na hřišti, když vítězný gól padl a viděla jsem, že vše bylo tak, jak má, takže jsem o tom ani nepochybovala.
Jak těžké by bylo ještě zkoncentrovat všechny síly, kdyby gól uznán nebyl?
Myslím, že v každé z nás probíhala taková euforie, že bychom se o to víc semkly a dokázaly to i přesto dotáhnout do vítězného konce.
Máte někde vystavenou medaili nebo si spíš potrpíte na vzpomínky, které Vám také zůstanou navždy?
Všechny mé medaile mají doma na stěně své místečko společně s dresy a poháry. A vždy se jen tak zakoukám a s každou medailí se mi hned vybaví všechny nádherné vzpomínky. Tak jako ta naše společná medaile z Zugu, Aničko (s úsměvem směrem k autorce článku).
Panthers Kadaň
HBC Enviform Třinec
HBC Plzeň-Litice
