Všechny
Reprezentace

Dvakrát po sobě mistrem světa? Super zážitek, vzpomíná Jan Pospíšíl na reprezentační double

03.04.2020 Ondřej Novotný
Autor fotografie:Zdeněk Vaiz (Jan Pospíšil vpravo jako nejmladší hráč české reprezentace na MS 2009 s Janem Střeskou
Rozhodl se, že se po více jak půl roce vrátí zpět do extraligového hokejbalu. V mosteckém dresu však Jan Pospíšil nemohl odehrát kvůli pademii Covid-19 ani jeden zápas. To, co mu však už nikdo nevezme, jsou reprezentační vzpomínky, a to především na zlatý double z let 2009 a 2011!

Rád vzpomíná nejen na dvě zlaté medaile 


Honzo, byl jste jak u zlatého úspěchu v roce 2009, tak také při obhajobě o dva roky později, jak na tyhle zcela jistě nezapomenutelné chvíle vzpomínáte?

Jsou to samozřejmě krásné vzpomínky. Plzní 2009 jsem vkročil do dospělého mezinárodního hokejbalu, kde jsem byl s Adamem Roušalem zdaleka nejmladší (21 let pozn. red.). Vyhrát mezinárodní šampionát je zkrátka pořád to nejvíc, co můžete v hokejbale vyhrát. A když se to navíc stejně jako nám tehdy povede obhájit, je to super zážitek.


Jsou to momenty, na které si třeba i v běžném životě vzpomenete během týdne několikrát, nebo se Vám to vybaví spíše sporadicky a hlavně třeba při hokejbalových aktivitách?

Určitě sporadicky. Bohužel si musíme přiznat, že ty dva tituly jsou už fousaté záležitosti. Od té doby jsem ale sehrál i spoustu dalších důležitých utkání, na které rád vzpomínám.


Patříte k defenzivním hráčům, ale zapisujete se i do střelecké listiny. Když zavzpomínáme na Vaše trefy z výše uvedených roků, byl pro Vás nejdůležitější gól ve finále před devíti lety proti Kanadě?

Souhlasím, ale je tu ještě jeden gól, který má podle mě taky důležitou váhu (usměje se). A to branka v semifinále v Plzni proti Slovensku, kdy jsme po dvou třetinách šli do kabin za nepříznivého stavu 2:4 a my potřebovali co nejdříve ve třetí třetině skórovat. To se povedlo hned po nějaké minutě v přesilové hře a tím jsme nastartovali obrat. Jinak si ale myslím, že každý gól ve vyřazovacích bojích je důležitý.


Co bylo tehdy podle Vás rozhodující, že jste se během čtyř let dokázali zapsat nesmazatelně do světové hokejbalové historie?

V Plzni to byl tým s ohromnými zkušenostmi. Někteří z hráčů jsou už zkameněliny (rozesměje se). V Bratislavě se ke zkušenostem přidal mix mladých. Za ty dva roky se totiž hokejbal pomalu měnil k obrazu, jak ho známe teď, kde se klade větší váha na atletičnost.



Jan Pospíšil (druhý zleva) patřil v roce 2009 v 21 letech k absolutním bejnamínkům šampionátu, ale hned patřil mezi tahouny národního týmu! Autor fotky: Zdeněk Vaiz.


Hokejbal mu zatím nechybí, nic ale neuzavírá


V roce 2009 jste porazili na šampionátu naše slovenské sousedy dvakrát, v Bratislavě jste je v hodně těžkém duelu v rámci play off taktéž dokázali přetlačit. Jak byste porovnal tehdejší Slovensko s tím aktuálním, které vévodí už dlouhé roky světovému hokejbalu? Před necelým rokem jste úřadující mistry dokázali porazit ve skupině, ale… 

Já si myslím, že ty týmy jsou kvalitativně podobné. Jak my, tak i Slováci patří k nejvyšší světové špičce, takže když z týmu někdo odejde, nahradí ho další se stejnou kvalitou. Tudíž duely se Slováky budou vždycky vyrovnané, kde rozhodují maličkosti. Byl jsem na šesti šampionátech a troufám si říct, že z těch šesti nás Slováci přehrávali jenom na dvou. A to na šampionátu v Kanadě a ve Švýcarsku.


A kdybyste porovnával tehdejší a dnešní reprezentační výběr Česka? Je to skutečně o tom, že konkurence už je o hodně větší nebo třeba i o tom, že naše reprezentace především ctí pravidlo co nejméně vyložených hokejistů v konečné nominaci, které mnohdy bývají v jiných týmech rozdílovými hráči?

Odpovím nejprve podobně. V Česku je na výběr nespočet vynikajících hráčů, takže ty týmy měly na zlato na jakémkoliv mistrovství. Konkurence je určitě vyšší a je to jenom dobře. Existuje známé pravidlo, že ne každý dobrý hokejista je dobrý hokejbalista. Ale jsou i výjimky, a když by to týmu pomohlo, tak nemám problém, když by se jeden dva hokejisti objevili v závěrečné nominaci.


Jak to bude s výhledem dalšího roku s vámi? Po pauze jste se vrátil do extraligového Mostu, za který jste sice kvůli pozastavené sezóně nemohl ještě odehrát žádný soutěžní zápas, ale neříkejte, že pokud byste se do toho znovu dostal, tak že by pro Vás byla otázka reprezentace již uzavřena? 

Hraju hokejbal šestnáct let takřka v kuse, kdy většinou končila sezóna v červnu, někdy v červenci a v srpnu začínala nová. Po mistrovství světa v Košicích jsem byl zkrátka "přehokejbalovanej", takže jsem si řekl, že si dám pauzu a zkusím, co to se mnou udělá. A upřímně? Hokejbal mi nechybí. Každý den něco dělám a najel jsem na režim, kdy po práci dělám zrovna to, na co mám chuť a náladu. V zimě jsem se navíc vrátil na chvíli k hokeji. Ten skončil dříve, než jsme plánovali. Se Slávou z Mostu (nový hlavní trenér Slavomír Švancar pozn. red.) jsem byl v kontaktu už dříve a řekl mi, že se můžu kdykoliv přidat. Tak jsem řekl, že to zkusím. Sám jsem chtěl zjistit, jestli ještě mám co hokejbalu dát a jestli hokejbal má co dát mně. Sezóna možná i skončila dříve, než jsem to zjistil, a co bude příští rok? To vůbec netuším. Je možný, že jsem s hokejbalem skončil, ale taky že opět začnu a kdo ví. Když mě to chytne, třeba se porvu i o další nominaci.




V roce 2011 na MS v Bratislavě dokázala česká družina obhájit titul mistrů světa. Jan Pospíšil dokázal ve 23 letech získat dva tituly mistrů světa dospělých! 

Fotogalerie:

Partneři českého hokejbalu