Dvakrát po sobě mistrem světa? Super zážitek, vzpomíná Jan Pospíšíl na reprezentační double
Rozhodl se, že se po více jak půl roce vrátí zpět do extraligového hokejbalu. V mosteckém dresu však Jan Pospíšil nemohl odehrát kvůli pademii Covid-19 ani jeden zápas. To, co mu však už nikdo nevezme, jsou reprezentační vzpomínky, a to především na zlatý double z let 2009 a 2011!
Rád vzpomíná nejen na dvě zlaté medaile
Honzo, byl jste jak u zlatého úspěchu v roce 2009, tak také při obhajobě o dva roky později, jak na tyhle zcela jistě nezapomenutelné chvíle vzpomínáte?
Jsou to samozřejmě krásné vzpomínky. Plzní 2009 jsem vkročil do dospělého mezinárodního hokejbalu, kde jsem byl s Adamem Roušalem zdaleka nejmladší (21 let pozn. red.). Vyhrát mezinárodní šampionát je zkrátka pořád to nejvíc, co můžete v hokejbale vyhrát. A když se to navíc stejně jako nám tehdy povede obhájit, je to super zážitek.
Jsou to momenty, na které si třeba i v běžném životě vzpomenete během týdne několikrát, nebo se Vám to vybaví spíše sporadicky a hlavně třeba při hokejbalových aktivitách?
Určitě sporadicky. Bohužel si musíme přiznat, že ty dva tituly jsou už fousaté záležitosti. Od té doby jsem ale sehrál i spoustu dalších důležitých utkání, na které rád vzpomínám.
Patříte k defenzivním hráčům, ale zapisujete se i do střelecké listiny. Když zavzpomínáme na Vaše trefy z výše uvedených roků, byl pro Vás nejdůležitější gól ve finále před devíti lety proti Kanadě?
Souhlasím, ale je tu ještě jeden gól, který má podle mě taky důležitou váhu (usměje se). A to branka v semifinále v Plzni proti Slovensku, kdy jsme po dvou třetinách šli do kabin za nepříznivého stavu 2:4 a my potřebovali co nejdříve ve třetí třetině skórovat. To se povedlo hned po nějaké minutě v přesilové hře a tím jsme nastartovali obrat. Jinak si ale myslím, že každý gól ve vyřazovacích bojích je důležitý.
Jan Pospíšil (druhý zleva) patřil v roce 2009 v 21 letech k absolutním bejnamínkům šampionátu, ale hned patřil mezi tahouny národního týmu! Autor fotky: Zdeněk Vaiz.
Hokejbal mu zatím nechybí, nic ale neuzavírá
Já si myslím, že ty týmy jsou kvalitativně podobné. Jak my, tak i Slováci patří k nejvyšší světové špičce, takže když z týmu někdo odejde, nahradí ho další se stejnou kvalitou. Tudíž duely se Slováky budou vždycky vyrovnané, kde rozhodují maličkosti. Byl jsem na šesti šampionátech a troufám si říct, že z těch šesti nás Slováci přehrávali jenom na dvou. A to na šampionátu v Kanadě a ve Švýcarsku.
Odpovím nejprve podobně. V Česku je na výběr nespočet vynikajících hráčů, takže ty týmy měly na zlato na jakémkoliv mistrovství. Konkurence je určitě vyšší a je to jenom dobře. Existuje známé pravidlo, že ne každý dobrý hokejista je dobrý hokejbalista. Ale jsou i výjimky, a když by to týmu pomohlo, tak nemám problém, když by se jeden dva hokejisti objevili v závěrečné nominaci.
Hraju hokejbal šestnáct let takřka v kuse, kdy většinou končila sezóna v červnu, někdy v červenci a v srpnu začínala nová. Po mistrovství světa v Košicích jsem byl zkrátka "přehokejbalovanej", takže jsem si řekl, že si dám pauzu a zkusím, co to se mnou udělá. A upřímně? Hokejbal mi nechybí. Každý den něco dělám a najel jsem na režim, kdy po práci dělám zrovna to, na co mám chuť a náladu. V zimě jsem se navíc vrátil na chvíli k hokeji. Ten skončil dříve, než jsme plánovali. Se Slávou z Mostu (nový hlavní trenér Slavomír Švancar pozn. red.) jsem byl v kontaktu už dříve a řekl mi, že se můžu kdykoliv přidat. Tak jsem řekl, že to zkusím. Sám jsem chtěl zjistit, jestli ještě mám co hokejbalu dát a jestli hokejbal má co dát mně. Sezóna možná i skončila dříve, než jsem to zjistil, a co bude příští rok? To vůbec netuším. Je možný, že jsem s hokejbalem skončil, ale taky že opět začnu a kdo ví. Když mě to chytne, třeba se porvu i o další nominaci.
V roce 2011 na MS v Bratislavě dokázala česká družina obhájit titul mistrů světa. Jan Pospíšil dokázal ve 23 letech získat dva tituly mistrů světa dospělých!
Fotogalerie:
Pardubický kraj U15
Česko - Ženy
Camp U14 - Modrý...
