Můj největší sen a cíl je teď jasně Kanada, netají se Halbrštátová

Mistrovství světa žen bylo o rok odloženo, uskutečnit by se tak mělo příští rok v Kanadě, kam by se ráda podívala i devatenáctiletá Vanesa Halbrštátová. Ta aktuálně nastupuje v Extralize juniorů za Letohrad a nově také díky vysoké škole v Extralize dorostu za Malenovice.

V ženách jsem nechtěla hrát za nikoho jiného

Nastupujete současně v Extralize dorostu a v Extralize juniorů, jak velké rozdíly mezi soutěžemi jsou?

Mezi soutěžemi jsou velké rozdíly. Ať už rychlostní nebo silové, tak i v myšlení. V Malenovicích jsou kluci, kteří jsou o hlavu menší a občas si připadám jak jejich mamka a v juniorech musím zvednout hlavu, abych se mohla klukům podívat do očí. Myslím, že je to celkem logické, a že to tak je mezi každou kategorií.

Extraligu dorostu hrajete za Malenovice, jak k této spolupráci došlo a jak náročné je to na cestování?

V září jsem nastoupila na vysokou školu právě na Baťovku do Zlína. Věděla jsem, že nebudu schopná v týdnu dojíždět na tréninky do Letohradu, tak jsem se domluvila s trenéry z Malenovic, jestli by byla možnost trénovat přes týden s nimi. A jelikož mi do té doby nepřišla žádná nabídka ženského týmu, hrála jsem i zápasy za Malenovice. Bohužel jsem za ně stihla odehrát jen pár zápasů. Na dojíždění to nebylo náročné vůbec, akorát jsem nebyla moc doma. Ve čtvrtek jsem přijela domů a v sobotu zase do Zlína. Bohužel to takhle trvalo jen tři týdny, pak mi zavřeli školu i hokejbal.

V zápase s Heřmanovým Městcem jste vstřelila branku, jak je těžké se v juniorech prosadit?

Nejsem moc střelec, abych se prosazovala nějak často, a navíc v téhle kategorii, takže když jsem dala gól, byla jsem fakt ráda. O to víc, když jsme vyhráli 2:1. Myslím, že v téhle kategorii je to pro holky hodně těžké. Těžko můžou být stejně rychlé a silné jako kluci v tomhle věku a těžko se jim dá vyrovnat.

V loňském roce jste v Lize žen nastupovala za Slavii, která se do letošního ročníku nepřihlásila, hledala jste si sama místo v nějakém jiném celku?

Žádné místo jsem nehledala. Ženský hokejbal jsem hrála jen za Slavii a ani jsem nechtěla hrát za někoho jiného. Přišla mi nabídka z jednoho týmu, ale to už jsem měla domluvené zápasy v Malenovicích. Ve Slavii jsme měly výbornou partu, tak mě to docela i štve, že jsme nepostavily a zřejmě asi ani nepostavíme tým.

V této době je pro mě hodně těžké se dokopat a fakt makat

Jaké zápasy Vás baví více? Ty za kluky nebo za holky a proč?

Musím říct, že zápasy s kluky mají větší drive. Jsou rychlejší a asi mě i víc baví. Ale to neznamená, že za holky ne. Záleží na zápase. Občas je to taková plácaná, ale někdy ten zápas má fakt něco do sebe.

Jaké jsou Vaše hokejbalové sny a cíle?

Tak teď můj největší sen a cíl je jasně Kanada. Jako cíl si dávám to, abych si tam aspoň zahrála.

Jakým způsobem jste se v pauze udržovala?

Nejsem ten typ člověka, co by měl v sobě dril a každý den makal nehledě na to, jestli je sezóna v plném proudu nebo ne. V této době bylo pro mě hodně těžké dokopat se a fakt makat. Chybí mi motivace, kterou normálně bývají zápasy. Na začátku pauzy jsem tomu moc nedala. Pak přišlo zkouškové a toho času moc nebylo. Potom už mi to nedalo a začala jsem konečně něco dělat. Pro moje nohy to byl teda šok, ale už si zase zvykly. (úsměv) Snažím se každý den něco dělat, někdy i dvakrát denně. Ráda střídám různé aktivity, jako jsou třeba brusle, běhání, cvičení, a dokonce jsem si oblíbila i kolo, které jsem doteď nesnášela.

Jak moc jste se těšila, až to zase celé začne?

Těšila jsem se hodně. Tréninky máme dvakrát týdně, ale bohužel se jich nemůžu zúčastnit kvůli škole. Zrovna to je v tu dobu, kdy mám seminář. Tak mě to docela mrzí. Ráda bych začala naplno i s hokejkou.