2. liga

Je to bohužel špatná doba a musíme se s ní popasovat, dodává optimisticky Václav Šlehofer

Každý hokejbalový znalec jistě zná Václava Šlehofera staršího. Ihned se vám vybaví dobřanský patriot, ikona místního hokejbalu a velký nadšenec do sportu obecně. Václav Šlehofer je spojován hlavně s A týmem Dobřan nebo s mládeží. Možná někdo netuší, že tento 48 letý matador ještě hraje v 2. Lize!

Hlavní trenér extraligových Dobřan patří ve 2. Lize na západě Čech mezi nejlepší nahrávače soutěže, když si ve čtyřech utkáních připsal osm asistencí a patří mu druhá pozice v tabulce nahrávačů. Jaký je recept na jeho dlouhověkost v hokejbale a jaké jsou plány rezervního týmu Dobřan se dozvíte v rozhovoru, který nám sympatický sportovec poskytl v této nelehké době.

S podzimem spokojený nejsem

Pane Šlehofere, ve čtyřech druholigových zápasech jste si připsali sedm bodů. Jste s tímto příspěvkem spokojen?

Začnu asi takhle a nemyslím to špatně. Jako v každém jiném klubu je A tým pro nás prioritou. Nevím, jestli je tedy 2. Liga vůbec pro někoho zajímavé hodnocení. Každopádně v našem klubu rezervu mužů aktuálně potřebujeme, a to hlavně kvůli mladým klukům. „Benfika“ má tedy pro náš klub své opodstatnění. Co se týká toho hodnocení, spokojený nejsem především kvůli pouhým čtyřem odehraným zápasům. Už druhou sezónu se v podstatě nehraje žádná soutěž. To je hlavně pro mladé, ale i pro ostatní hráče, velká škoda a ztráta herní praxe. No a k těm pouhým čtyřem duelům. Mohli jsme s „Benfikou“ uhrát více bodíků. V Třemošné jsme to zvládli takticky. Plzeň tady u nás měla 2. rezervu hodně mladou s hrstkou matadorů, takže to bylo také za 3 body. Pak přišly ztráty. Na Horní Břízu jsme byli krátcí, ti tady vyhráli zaslouženě, ale zejména Blatnou (resp. Kasejovice), byť tady u nás hrála velmi dobře, jsme mohli a měli obrat o všechny 3 body. Vedli jsme už asi o 2 branky nebo dokonce o tři. Dan Michálek to určitě s kluky z Blatné bude vědět přesně. Pak jsme malinko polevili a soupeř nejenže srovnal, ale mohl i vyhrát. Nakonec jsme padli po nájezdech.

Co je hlavním cílem Dobřan v 2. Lize?

Body asi nejsou v téhle soutěži stěžejní, nicméně - kdo chce prohrát??? Je ale úžasné pozorovat, jak má nastavenou hlavu každý spoluhráč jinak a zejména pak v určitých fázích zápasu. Na to jsem dříve nekoukal. S přibývajícím věkem přichází i určitý nadhled a odstup, což starší hráči moc dobře ví, jak to myslím. Nicméně právě takové duely jsou zejména pro mladé hráče velmi poučné. Už aby se znovu hrálo....!

Vy sám patříte mezi nejlepší nahrávače ligy. Pomyslil jste si, že ještě budete atakovat přední příčky individuálních statistik?

Tak zase platí, bavíme se při vší úctě k ostatním klukům o 2. Lize, skupina Západ, nad kterou jsou minimálně dvě daleko kvalitnější soutěže. Ale i tak na tuto otázku nechci odpovídat, neboť cokoli napíšu, může vyznít všelijak. Každý hráč určitě pochopí. Spíš to ale řeknu takhle. Mám radost, když si můžu s kluky, kteří mi prošli tzv. pod rukama od žáčků či mládeže, zahrát soutěžní zápas. Trvá to už hezkých „pár“ let a je to pro mě velmi pěkné období. Ať už to bylo v „Áčku“ nebo nyní v „Benfice“, ale i třeba po sezóně někde na turnaji, ty mám také rád. Ono totiž všechny ty věci, které si říkáme společně v kabině a pilujeme třeba na tréninku, pak můžeme „krááásně“ aplikovat na place. Neříká se náhodou, že pravda leží na hřišti? A když se potom třeba i něco povede, mám v sobě takové vnitřní uspokojivé pnutí. Zkrátka dobrý pocit. Také ale platí, že nechodím na všechny zápasy „Benfiky“, přednost má u mě mládež a samozřejmě zmíněný A tým, no a také aktuální zdravotní stav hraje svou roli.


Václav Šlehofer st. je stále aktivním hokejbalistou. Předává tak zkušenosti mladým juniorům přímo na hřišti v rámci duelů 2. Ligy na západě Čech! Zdroj fotky: osobní archiv Václava Šlehofera.

To už je mi tolik?

Ve svých 48 letech stále ještě proháníte mladé kluky ve 2. „ize. Máte nějaký recept na dlouhověkost v hokejbale?

To už je mi tolik, jo???? To je strašný, sakra to to letí (smích). No tak proháním... To bych asi takhle úplně neřekl, spíš ti mladí kolikrát nahání mě. Což tak těžké není, ale míček nechytne ani Ato Boldon, ani samotný Bolt (smích). Recept??? Tak předně platí, musíš to mít rád. Rodiče mi odmala říkali, že už v kolébce jsem pod peřinkou měl míč... Jinak mám rád obecně sport, a to bude asi klíčové. Ano, patří k němu i dřina, pevná vůle a být na sebe „kapku tvrdej“, bez toho to fakt nejde. S odstupem času ale zjistíš, že to stálo za to. Pak je tu ta lepší stránka, samozřejmě sportovní kolektiv a v něm dobrá nálada. Což v našem klubu nyní máme. To Vás pak hodně drží a nabíjí. No a také to nebalit hned, když se něco nepovede, protože k němu patří i porážky a neúspěchy. Vždycky totiž stojí na druhé straně soupeř a ten jde do duelu také vyhrát. Sportu jsem v podstatě propadl až do stadia blázna a až teď v covidovém období zjišťuji, že jsou i jiné hezké věci. Ale ani ty zatím hokejbal, fotbal a jiné sporty nepřebily. Věřím tedy, že se mi zranění budou vyhýbat, a ještě nějaký pátek se na place budu motat.

Jak se udržujete ve formě v této nelehké době?

Po večerech chodím běhat sám nebo s dorostenci z klubu. Dělal jsem to tak vždycky, pokud tedy sloužilo zdraví. Hodně teď také posiluji, jsem dědek a tělo by rychle povolilo. No a někdy se mazlím s míčem, tím fotbalovým teď aktuálně. Poslední roky jsem věnoval moře energie našemu klubu a hráčům v něm. Přitom jsem upozaďoval sebe, čím jsem často trpěl na zranění pohybového aparátu. Nyní dbám i ve velké míře na své tělo. Musím zaťukat, zatím držím. Sláva Švancar by věděl, o čem a priori mluvím... Už to sice nikdy po zdravotní stránce nebude 1A i vzhledem k úrazu, ale zpevňovací cviky snad zabraly. Chce to dělat pravidelně, a hlavně ty správné, včetně jejich provedení. Zase tedy ta zmiňovaná vůle, což mi ale problém nedělá.

Václav Šlehofer st. (vpravo) ještě z extraligových dob, kdy patřil v Dobřanech mezi stěžejní beky v nejvyšší soutěži! Zdroj fotky: osobní archiv Václava Šlehofera.

Proč nezkusit 1. Ligu

Máte ambice s „béčkem“ Dobřan postoupit do 1. Ligy?

Jak jsem zmínil, A tým je na 1. místě, ale i „Benfika“ má v klubu svůj účel. A co se týká postupu do 1. Ligy, zmíním to takhle. Mladí kluci, resp. dorostenci s juniory by se měli někde obehrát a posouvat, což nabízí prioritně chlapská soutěž. To určitě novina není. Navíc jsme si to vyzkoušeli v letech minulých v praxi po sestupu z Extraligy. Nicméně pro mladíky je jedno, pokud to bude 2. Liga nebo 1. Liga. Samozřejmě, že 1. Liga by měla mít vyšší kvalitu čili pokud bude šance si ji zahrát, tak proč to s „Benfikou“ nezkusit. Jediné, co mě mrzí, že letos v ní bylo pouze 8 mančaftů. Pokud má mít punc druhé nejvyšší soutěže v ČR, pak by měla mít i logicky dostatečný počet týmů. Mně se kdysi (tuším 5-6 let nazpět) nakonec i líbilo, když v ní bylo 20 týmů. A když se trefíte do systému (byť je to nevděčné téma), pak je to bomba. I třeba 16 mančaftů do jedné tabulky, ale proboha ne 8. Každopádně pořád platí, že naše „Benfika“ bude do zápasů nadále poskládána z dorostence, juniora, nějakého „áčkaře“ a matadora. Ať už se bude hrát jakákoli soutěž.

Myslíte si, že 2. Liga bude dohrána aspoň nějakým alternativním způsobem?

No, aktuálně si myslím, že dohrána nebude, což bude pro všechny hráče velká ztráta. To už jsem, ale řekl. V mých mladých letech by to byla nepředstavitelná věc. Někdy čtyři zápasy plus jeden fotbalový, to se pak chodilo po čtyřech (smích). Je to bohužel špatná doba a musíme se s ní popasovat. Všem přeji pevné zdraví, trpělivost a nadhled. V neposlední řadě se kousnout a dopřát si aspoň občasný výběh, skvěle si vyčistíš hlavu a budeš se cítit lépe. Těším se, až budeme s našimi kategoriemi zase brázdit po hokejbalových hřištích. Věřím, že to bude v brzké době.


Václav Šlehofer st. v póze před krásnou hokejbalovou halou, která byla postavena i díky jeho velkému úsilí! Zdroj fotky: osobní archiv Václava Šlehofera st.