Hrál bych klidně i zítra, už aby byla ta temná doba za námi, přeji si dobřanský trenér Václav Šlehofer st.

Za normálních okolností by právě v extraligových klubech začínaly velice nepopulární zimní přípravy, ale kvůli pandemii musí trenéři vymýšlet různé alternativy pro trénink. Jedním z trenérů, který tuto nepříjemnou situaci musí řešit je i Václav Šlehofer st., který je hlavním lodivodem Dobřan.

Dobřany získaly v šesti zápasech pozastavené podzimní části Extraligy hokejbalu pouhý jeden bod a s tím samozřejmě nemůže být ikona klubu spokojena. O zimní přípravě, dohrání soutěže i spoustě jiných zajímavostí se můžete dočíst ve výživném rozhovoru, který Václav Šlehofer st. poskytl naší redakci.

Nemůžeme všude běhat hloupě a naivně

Pane Šlehofere, v podzimní části jste získali v šesti zápasech pouze jeden bod. Určitě s tímto příspěvkem nemůžete být spokojen. V čem vidíte největší nedostatky?

Ano, z pohledu zisku bodů je to „slabota“. Na druhou stranu kluci se naším herním systémem postavili každému soupeři tváří v tvář. Hráli jsme otevřené partie s každým. Snažili jsme se o primárně běhavý, dynamický hokejbal se zajištěnou defenzivou. Čili žádnou upřednostňovanou úpornou obranu středního pásma, s vyčkáváním na chybu soupeře. My jsme mladý tým, bez zkušeností s nejvyšší soutěží a se souboji s tak kvalitními výběry. Až si chlapci herní systém ještě více osvojí, pak věřím, že budeme kousat naše soky ještě více. Snad jen krom Kert Parku, který nás přejel jako parník stlučený vor, jsme s nikým vyloženě nepropadli. Pokud si ale přece jen zajedu maličko do vlastní kuchyně, pak velký problém v zápasech máme v přeřazení do jiného herního módu. Byť ho hráči znají. Kluci se častokrát nechají strhnout hrou a zapomínají, že si nejdou zahrát, nýbrž bojovat v Extralize. Kolikrát běhají hloupě či naivně jako pejsek pro kostičku, což zkušené mančafty na této úrovni trestají. Anebo dokážeme soupeři odevzdat tzv. jasné balóny, které máme ve stoprocentním držení na hokejce, na to jsme specialisté. Ztráta koncentrace po vstřelené brance. Inu, je toho dost. Tady v této společnosti elitních týmů bohužel za chyby zaplatíte. Vše si dáváme do souvislosti tak trochu k hráčské odpovědnosti vůči týmu, herní disciplíně, ale především ke zmíněnému mladistvému věku kádru. Zkrátka, kluci potřebují vyzrát. Tedy hlavně musíme odehrát co nejvíce zápasů, pak věřím, že časem se těmto malichernostem budeme s rutinou vyhýbat, neboť naši mladíci šikovní jsou a nebojím se říci, že velmi. Nedostatky tedy primárně vidím v hlavách, což je, ale vůči jejich věku přirozené. Také jsme s kolegy bývali mladí. Nicméně, určitě na tom budeme nadále pracovat. Jinak běžných věcí a nedostatků k vypilování či k odstranění je samozřejmě dost. Asi k tomu patří dovětek, že se také nemůžeme nikdy za žádné situace uspokojit. Takže práce je tudíž permanentní a nekonečná.

Za normálních okolností by měla začít zimní příprava. Jak ji budete řešit v Dobřanech? Dojde na nějaké individuální plány?

Individuální pokyny hráči samozřejmě dostali, navíc kluci hrají Extraligu, a pokud jsou opravdoví sportovci, pak si i sami přidají. Námětů na individuální trénink dostali dost. Vzhledem k aktuální době, která amatérský sport takřka vylučuje, musí být hráč ke svému tělu a svému týmu maximálně odpovědný. Ani my nespíme a vymýšlíme trénink v přírodě ve dvojicích s nějakými dostatečnými odstupy, jestli se to vůbec smí. Nechceme strádat, ale také nechceme být vůči pandemii a celé společnosti nezodpovědní. Čili vše prověříme a patřičně vyhodnotíme.

Posily jsou v jednání

Dozná kádr Dobřan nějakých změn? Došlo k nějakým příchodům nebo odchodům během zimní pauzy?

V jednání někoho máme, každopádně dojde-li ke shodě, půjde o kluky, kteří to tady znají. Určitě ale nechceme rozbít kabinu. Po zkušenostech za těch „pár pátků“ koukáme stále do budoucna, a pokud bude kabina fungovat, tak jako doposud, pak ani třeba tohle pro nás nebude téma. Nemám tím pochopitelně na mysli jen zápasy. K těm, jak všichni víme, patří tréninky a celkový přístup ke klubovým pravidlům a s tím jsme letos opravdu byli s kolegy maximálně spokojeni. Co je ale jisté, pak určitě budeme dále zapracovávat mezi chlapy dorostence či juniory. A také budeme pokračovat v prohlubování vztahů mezi kategoriemi. I žáček by měl znát, kdo zde hraje za mužské áčko a obráceně by to mělo být také. A ne, co se zase špitlo na FB či jiných soc. sítích. Ačkoliv je mi jasné, že tohle půjde ovlivnit, nikoliv odstranit. Ještě k těm příchodům bych dodal, že „pár“ hráčů nás doplnilo a dodám, že i posílilo v létě. A abych nezapomněl, tak pomyslnou laťku pozvedli také kolegové z „trenérského štábu áčka“ Dan Malý a Petr Kánský. Takže my musíme tenhle mančaft hlavně stabilizovat a ušít klukům role tak, abychom se naladili na společnou týmovou notu. To bude pro Dobřany stěžejní.

Jaké myslíte, že jsou šance na dohrání soutěže v plném a regulérním rozsahu?

To opravdu vzhledem k aktuální covidové době netuším. Osobně chci moc a moc hrát, a právě v regulérním rozsahu. Každý s každým dvakrát, následně play off či play out. Klidně až do konce června. Prostě zápasy a kontakty s lidmi z jiných týmů mi strašně chybí. Hrál bych klidně i zítra, kdyby to šlo. Nepochybuji o tom, že to tak z nás má většina z této branže. Je to opravdu taková divná doba temna. Už aby byla za námi.

Václav Šlehofer st. je bývalým vynikajícím extraligovým obráncem a snad největším patriotem Dobřan. 

Musíme začít bodovat

Play off je teoreticky před vámi pouze o dva body. Jaké jsou cíle do jarní části, pokud se začne hrát?

Čistě hypoteticky, pokud se opravdu začne, jestli vůbec, pak poctivě něco natrénovat, kádr stabilizovat, no a pak s pokorou vlétnout do bojů. V našem případě hlavně začít bodovat. Od toho by se odvíjela další klubová strategie. Když kapku odbočím, tak tzv. tabulkové cíle jsme si ani v běžné standardní době nedávali, a to jak v mládeži, tak ani mezi chlapy. Opravdu koukáme do budoucna a zdravě fungující tým(y) poctivě budujeme. Nějakou představu či vizi má každý, včetně nás, to je jasné, že chce každý vyhrávat, to nepochybně také. Nemáme to tady ale tak, že mužská Extraliga je otázkou života a smrti. Prostě, co si uhrajeme, to si uhrajeme. Každopádně pokud budete v klubu poctivě pracovat od nejmenších dětiček až po muže, půjdete minimálně dobrému pocitu naproti. Dříve nebo později se Vám práce i s možnými úspěchy zúročí. Vytvořením velké hráčské a rodinné základny v klubu si minimálně pěstujete třeba i pestrou sportovní budoucnost. A právě hráčská základna se nám zde hodně rozšířila. To nás hřeje a motivuje do další roboty.

Lákala by Vás někdy lavička jednoho z reprezentačních výběrů?

Lákalo by mne trénovat s Pavlem Vrbou Real Madrid nebo Bayern Mnichov, to by bylo panečku (smích).... Jinak samozřejmě být součástí nějakého výběru je bezpochyby čest pro každého sportovce. Osobně bych si ale nejvíc teď přál, abychom se co nejrychleji vrátili do normálního života a mohli se tak věnovat bez omezení našemu sportu. To je moje velké přání.

Závěrem bych všem chtěl popřát pevné zdraví, hodně štěstí a úspěchů v novém roce a těším se na viděnou na hokejbalových stadionech.

Do branky Dobřan se po delší pauze vrátil Marek Hájek, jenž odchytal všech 6 podzimních zápasů s úspěšností zákroků 88,32% a s průměrem 3,43 gólů na utkání. Zdroj fotky: fcb HBC Kladno.