Hokejbal

Oficiální stránky Českomoravského svazu hokejbalu

Člen mezinárodní hokejbalové federace ISBHF

Teodora Hermana berou v Jihlavě jako velkou naději a věští mu zářivou budoucnost.
Teodora Hermana berou v Jihlavě jako velkou naději a věští mu zářivou budoucnost. (autor: Petr Král)

Rodí se v Jihlavě další hvězda? Teo Herman hraje od 15 let za muže

Datum: 09. 10. 2018
Autor: Petr Král, Filip Červinka
Sdílej přes:

Teodor Herman je nejmladším hráčem jihlavského SK. Do seniorského týmu nakoukl už v 15 letech a je považován od dob Jana Střechy za zdejší největší hokejbalový talent. I proto vám přinášíme s tímto benjamínkem zajímavý rozhovor o současné situaci seniorského „B“ týmu, ale také o dosavadní kariéře tohoto mladého teprve sedmnáctiletého talentu, jenž patří mezi stabilní členy druholigového celku Jihlavy a v letošním ročníku si připsal i dva starty za prvoligový „A“ tým.

Kdo vás přivedl k hokejbalu?
Původně jsem chtěl hrát hokej, ale už bylo pozdě. Tak jsme s rodiči hledali něco jiného a našli jsme hokejbal. Začínal jsem asi ve 12 letech. V začátcích mi nejvíce pomohli rodiče, kteří mě do toho hodně tlačili a stále tlačí (úsměv). Rodiče mi také kupovali vždycky „lopaty“ na hokejku, hokejky, rukavice a všechno co jsem potřeboval. Pořád od nich cítím velkou podporu.

Jaké jsou vaše největší hokejbalové úspěchy?
Určitě tam patří loňská nominace na MS U20 pod hlavičkou WHBF. Potom stříbro v Moravské hokejbalové lize a stříbrná medaile z mezinárodního turnaje v Litoměřicích, kde jsem byl se současným týmem SK.

Benjamínek týmu? Dělat flašky, nosit míčky, ale nevadí mi to


Za seniorský tým SK jste hrál už v 15 letech… 
A také si toho hodně cením. Přivítání v týmu bylo od starších kluků super, nikdo po mě neřval, když jsem něco pokazil, ani mi nenadávali (smích). Spíš mi naopak radili, co je lepší dělat, kde mám stát a tak dále. Ze začátku jsem se bál v zápase dostat míček, ale postupně ze mě padal strach. Pod křídla si mě ze začátku vzal kapitán týmu Petr Král, který mě při zápase i před zápasem uklidňoval a podporoval, a to vlastně stále dělá. V předešlých kategoriích mi zase pomáhal Jakub Koch. V letošní sezoně mě dal trenér do lajny se zkušeným Lukášem Pošvicem, se kterým jsem v lajně spokojený, i proto, že mi hodně radí a můžu se od něho učit.

Pociťujete nějakým způsobem, že jste benjamínkem týmu?
Tak určitě (smích). Dělat flašky, nosit míčky... Nějak si to ale neberu, je mi to jedno…

Vstup do sezony se vám nevydařil. Kde hledat hlavní příčiny? 
Ty důvody jsou, že neproměňujeme naše šance a místo toho, abychom vystřelili na bránu, tak to táhneme, co nejdál, vezmou nám to a v tu chvíli běží na naši bránu. Také špatně bráníme od středního pásma, necháváme soupeře často dorážet a pak z toho padají góly. Potřebujeme zlepšit přístup k tréninkům a k zápasům.

Na góly se strašně nadřeme


Loni jste hráli finále, letos se po měsíci krčíte na dně tabulky…
No nevím, co na to říct. Minulou sezonu tam byla větší bojovnost, sbírali jsme body, i když se nám moc nedařilo, teď se na góly hrozně nadřeme. Na tréninku se snažíme zkoušet, co nám nejde, vymýšlejí se různá cvičení, která jsou přenesená ze zápasu z nějaké dané situace, která nám nejde. Na zlepšení stále pracujeme, je ale stále začátek sezony.

Jaké máte mimo hokejbal koníčky?
Mimo hokejbal ještě chodím na airsoft. Dost času také zabere škola. Jinak nic jiného nedělám.

Partneři českého hokejbalu