Hokejbal

Oficiální stránky Českomoravského svazu hokejbalu

Člen mezinárodní hokejbalové federace ISBHF

Jan Fedák dovedl svůj tým juniorů k vytouženému zlatu.
Jan Fedák dovedl svůj tým juniorů k vytouženému zlatu. (autor: Markéta Štroufová)

Junioři Ústí prošli play off bez porážky! Rozhodla soudržnost týmu, má jasno Fedák

Datum: 24. 06. 2019
Autor: Anna Kuželová
Sdílej přes:

Zbývá poslední akce a sezona 2018/19 bude u konce. Jeden z pohárů pro vítěze pozvedl nad svoji hlavu také tým Ústí nad Labem. Junioři Elby DDM dokázali ve velmi silné konkurenci dokráčet až na vrchol. Po základní části sice skončili na čtvrté příčce, ale v play off nenašli přemožitele a bez jediné porážky slavili titul. „Věděli jsme to i z minulých ročníků, že můžeme mít silný tým, když se to s touto partou postupně v jednotlivých kategoriích z nějakých důvodů nepodařilo. Takže jsme tu motivaci viděli ještě o to větší, že si ten úspěch už konečně zasloužíme,“ přiblížil hlavní trenér Jan Fedák.

Mysleli jsme si, že je celá liga naše


Jak byste popsal své pocity s odstupem jednoho týdne?
Radost je postupem času čím dál tím větší, protože po tom finále to byl spíše takový překvapivý šok. Postupně s přidávajícími se gratulacemi a vztahy mezi kluky po tom finále, protože se nadále vídáme, mi to dochází čím dál tím víc, že se to podařilo.

Sezonu jste rozjeli sedmi výhrami, ale pak přišla menší krize, čím to podle vás bylo?
Možná tím, že se dařilo takřka stoprocentně, tak jsme si mysleli, že už je ta liga celá naše. Pak se dostavily nějaké absence hráčů, jak hokejbalových, tak i hokejistů a postupně se i ukazovalo, že tenhle tým je porazitelný. Takže nás někteří umlčeli a museli jsme se nad tím pozastavit.

Nakonec jste obsadili po základní části čtvrtou příčku, panovala spokojenost?
Panovala asi maximální, já tomu říkám, že ta čtvrtá příčka byla osudová, protože my jsme přes to čtvrté místo měli asi ze všech těch týmů nejhladší průběh. Kdybychom šli z jiné pozice, přes jiné týmy, tak bychom třeba ten titul nezískali. Všechno se nám prostě sešlo tak, jak mělo.

Na play off jste připravil tým výborně, zvládli jste ho bez jediné porážky, byla ta chuť po medaili tak velká, nebo co rozhodlo?
My jsme od začátku sezony věděli, že ten tým můžeme mít silný. Věděli jsme to i z minulých ročníků, když se to s touto partou postupně v jednotlivých kategoriích z nějakých důvodů nepodařilo. Ve starších žácích jsme na olympiádě dětí a mládeže vypadli z prvního místa s rozjetými hokejisty z Karlových Varů, kteří nakonec celý turnaj vyhráli. V dorostu byly v týmu příušnice, takže jsme na finálovém turnaji důstojně odehráli poslední místo. Takže jsme tu motivaci viděli ještě o to větší, že si ten úspěch už konečně zasloužíme, že bychom se o to měli více poprat.

Bojovali jsme s nervozitou


Do semifinále postoupily čtyři nejlepší týmy po základní části, takže bylo jasné, že pokud chcete medaili, musíte se dostat až do finále…
Nejhorší pozice do play off no (smích). Věděli jsme to, ale asi jsme na to nekoukali. My jsme chtěli za každou cenu jít do finále, za každou cenu jsme chtěli hrát o titul, takže jsme nekoukali na to, kolikátí jsme. Věděli jsme, že pokud chceme zlato, tak si tu pozici nemůžeme vybírat.

Jak těžké bylo krotit emoce před a během třetího finálového zápasu, kdy titul byl už blízko?
Těžké to asi moc nebylo, my jsme na to byli připravení už do Plzně, a díky právě tomu, že se nám to podařilo v obou dvou zápasech, nebyli jsme na tom ani v jednom zápase biti. Věděli jsme, že po této stránce bychom to měli zvládnout i ve třetím zápase. Spíš jsme bojovali s jinými věcmi, jako je nervozita, když jsme nastupovali před domácím publikem. Jak se říká, poslední krok je nejtěžší, takže tohle nás možná zatěžovalo.

Kdy jste začal věřit, že už to vyjde?
Částečně jsem věřil už po cestě domů z Plzně, kdy jsem říkal, že opravdu už máme poslední krok k tomu, abychom vyhráli. Ale když budu mluvit konkrétně ke třetímu utkání, tak asi až po gólu na 3:1.

Který tým pro vás byl nejtěžším soupeřem po celou sezonu?
Víceméně, když to přeženu, tak asi celá první desítka. Každý nás potrápil, s každým máme nějaký výsledek o gól nebo o dva. Desítku zmiňuji z toho důvodu, že třeba Kladno nás porazilo dvakrát, a to bylo dokonce mimo příčky play off.

Rozhodla soudržnost týmu


Na titul se v Ústí čekalo od roku 2012, myslíte si, že další čekání může být kratší?
Toť otázka. Je pravda, že nyní máme nějaké mezery, co se týče nějaké technické části, ale i přístupové. O tom přístupu hráčů to je asi nejvíc. Záleží na tom, jestli na sobě budou chtít pracovat, jestli to může pro ně být určitá motivace těmto klukům se postupně rovnat. Ale samozřejmě to bude mnohem těžší, než to bylo letos.

V čem bylo největší kouzlo letošní party?
Asi soudržnost, protože jak už jsem říkal, ti kluci jsou spolu už strašně dlouho. Hrávají spolu nejen v rámci hokejbalu, ale i na různých školních turnajích. Po třídách chodí na florbal, fotbal… To, že se znají, nemají mezi sebou nějaké mezery. Dokázali přijmout i kluky, kteří nemají zázemí ve svých městech, neděláme rozdíly mezi Ústím a Litoměřicemi či dokonce Chomutovem, to je asi stmelilo nejvíc.

Mnoho odpůrců se ozve, že jste hráli s týmem plným hokejistů, jak byste jim argumentoval?
Hrají celou sezónu. Když to vezmeme dohromady, tak ti kluci nehrají pouze juniorskou soutěž, ale mají střídavé starty i do chlapů, a když si to každý spočítá, tak mají na kontě dvacet třicet zápasů za sezonu, takže pro mě to jsou plnohodnotní hokejbalisté. I tenhle rádoby tým plný hokejistů se dal porazit, viz například Kladno. Ale kdo nám nefandí, kdo s námi nevyhrál, nebo prostě bude chtít škodit, tak bude šířit kdejaké fámy. A to, že jsme si během play off těch narážek vyslechli. Radši je ani nebudu zmiňovat, je lepší zachovat chladnou hlavu a asi se smířit s tím, že to vždy bylo, je a bude. Každopádně do toho pytle „provokatérů“ neřadím ani jednoho ze soupeřů play off. S Filipem Červinkou (hlavní trenér Letohradu), Ondrou Novákem (hlavní trenér Hostivaře) i s Tomášem Semerou (hlavní trenér Plzně) proběhlo vše v pohodě a nemůžu říct, že bychom kvůli letošním zápasům šli do budoucna na nože.

S juniorským týmem se už dá pořádně slavit, tak jak probíhaly oslavy a zúčastnil jste se jich také?
Zúčastnil (smích), to by se asi zúčastnil každý trenér. Po zápase jsme v poklidu uklidili hřiště a vyrazili v průvodu do města. Zakotvili jsme v jednom nejmenovaném podniku (smích), kde ale musím říct, že ta oslava byla skromná a poklidná. Viděl jsem řadu oslav, kde to po dvou hodinách už nemělo smysl a tady to jelo až do rána. Ještě jsme pozvaní na město k primátorovi a kluci ještě přemýšlejí o nějakém završení.

Partneři českého hokejbalu