Brno drží super výkony Sterenčák! Stabilní hra je dána stabilní sestavou, upozorňuje

Brňané zatím jedou v 1. Lize jako dobře namazaný stroj. Druhé místo po podzimní části, to je výkon, jímž navázali na skvělé výsledky z loňské sezóny. Hnacím motorem pro hráče Brna je to, že jejich výkony jsou z větší míry přehlíženy. Stěžejním faktorem brněnských úspěchů je gólman Lukáš Sterenčák, jenž v rozhovoru dále prozradí, co bude hlavním faktorem v jarní části. Má Brno šanci se dostat v play off daleko? „Stabilní hra je dána hlavně stabilní sestavou, kdy nastupujeme jak doma, tak venku na tři kompletní lajny, což šlo s každým zápasem znát více a více,“ pochvaluje si strážce buldočí svatyně.

Celý tým drží pospolu a všechny útoky se prosazují
Je vidět, že Váš tým z Brna je spokojen s celkovými výsledky a druhé místo je více než luxusní. Výkony týmu jsou stabilní a hra nevázne, čím to?
S ohledem na začátek soutěže, kdy jsme prakticky bez tréninku jezdili jen na venkovní hřiště, je 2. místo určitě úspěch. S prvními tréninky na novém hřišti se naše hra začala zlepšovat, na novém hřišti jsme neztratili zatím ani bod, a to nás v součtu s body z venkovních utkání vyneslo tabulkou nahoru. Stabilní hra je dána hlavně stabilní sestavou, kdy nastupujeme jak doma, tak venku na tři kompletní lajny, což šlo s každým zápasem znát více a více. Celý tým drží pospolu a všechny útoky se prosazují. 

Proti komu se Vám v podzimní části nejhůře chytalo? Kdo je pro Vás vždy těžkým soupeřem?
Nenapadá mě asi žádný konkrétní tým. Letošní ročník 1. Ligy je natolik vyrovnaný, že těžký soupeř je každý tým a žádný zápas není lehký. Největším soupeřem jsem tak nakonec asi já sám sobě a moje vnitřní rozpoložení a nastavení se na zápas. Asi jako většina brankářů, mám rád těžké zápasy, kde mám hodně práce a jde na mě hodně střel. V největších závarech jsem pak schopen podávat nejlepší výkony. Na druhou stranu jsou zápasy, kdy na mě jde velice málo střel a soupeř vytěží z minima maximum, to jsou pak přesně ty zápasy, které nemám rád. Na podzim se mi nejlépe chytalo v Poličce, nebo v Suchdolu, kde jsem měl plné ruce práce. Nejhůře asi doma proti Rakovníku, který neměl moc střel, ale trefoval se přesně, nebo v Malenovicích, kde se mi mezi stíny na hřišti od stromů v kombinaci s popadaným listím často ztrácel balonek.

Váš trenér, Jan Emmer, se nechal slyšet a tvrdí, že výkony brněnského celku jsou přehlíženy, máte na to stejný názor?
Tak část týmu pravidelně sleduje příspěvky na webu a je pravdou, že o Brně se moc nepíše. Když potom navíc v článku redakce zhodnotí vyhlídky všech týmů, kromě jediného, může se takový názor objevit. Na druhou stranu v našem týmu nikdo výrazně nevyčnívá, ani nemáme v sestavě žádné extraligové hvězdy, takže nemáme ani žádná očekávání v tomto směru. Nicméně osobně si myslím, že právě s ohledem na výše uvedené počínání Brna jako týmu, který se dlouho krčil na dně tabulky a nyní se drží dvě sezóny hodně vysoko, určitě zajímavé je a za nějakou tu zmínku to stojí.

Mým hlavním tréninkem je moje vytížení
Co je největší motivací Vašeho týmu?
Nejvyšší motivací celého týmu určitě není to, kolik a jakých článků se o nás kde na webu v souvislosti s naší hrou objeví, to je spíše taková ta přirozená vnitřní motivace jednotlivce, ukázat se, že na něco má a umí držet krok s těmi nejlepšími. To ale není ten hnací motor a ta hlavní motivace, o tom to přece není. Motivací každého týmu a hráče musí být vždy hlavně úspěch a touha po vítězství, úspěšný tým nebo jednotlivec je pak vidět automaticky.

Zatím si držíte v brance skvělou úspěšnost zákroků nad 90 %, čím to je? Máte nějaký speciální trénink nebo Vám k tomu dopomůže i trocha toho štěstí?
Žádný speciální trénink určitě nemám a každý brankář potřebuje vždy trochu toho štěstí, aby měl dobrá čísla. V těch číslech je ale promítnuta hra celého týmu, která je v našem případě založena hlavně na zajištěné obraně. Hráči spoustu střel zablokují a já mám tak méně práce, bez toho by ta procentuální úspěšnost mohla být třeba ještě vyšší, nebo také ne, kdo ví. Důležité pro mě je vědomí, že vždy nějaký gól dáme, to se pak chytá lépe. Mým hlavním tréninkem je moje vytížení, jelikož nastupuji pravidelně ve dvou týmech, a když jsem ve výstroji třeba pětkrát až šestkrát týdně, chytá se mi úplně nejlépe. Jen ten rozjezd po létě je vždy trochu slabší.

Sterenčák je druhým nejvytěžovanější brankářem v 1. Lize! Prvenství drží Václav Štoural z Hostivaře, který odchytal 497 minut.

Chceme si přenést co nejlepší formu do vyřazovacích bojů
Budete mít nějakou individuální přípravu přes zimu? Pokud ano, mohl byste nám říct, jak bude probíhat?
Přes zimu je moje individuální příprava hlavně o ledním hokeji. Hraji stabilně za dva týmy městskou ligu, a jelikož jsou v těchto soutěžích brankáři nedostatkové zboží, tak velice často chytám za více týmů různé soutěže a na ledě jsem občas i několikrát denně. K tomu zapojím jen nějaké domácí cvičení a protahování, a to mi stačí. Navíc mám doma akčního dvouletého prcka, který zbývající čas a energii využije vždy naplno.

V posledních dvou sezónách se Vašemu mančaftu daří, jak vysoko míříte? Co bude nejdůležitější pro jarní část soutěže?
S ohledem na současné postavení v tabulce a také s vědomím toho, že většinu zápasů na jaře odehrajeme doma, je naším hlavním cílem pro jaro co nejdéle natáhnout naši domácí nedobytnost a dovézt také nějaké ty body z venkovních utkání. To by nám mělo zaručit konečné umístění do 4. místa a výhodu domácího prostředí pro začátek play off, což je určitě náš hlavní cíl pro základní část. Stejně tak bude důležité, aby se zranění hráči uzdravili a dobře připravili a tým zůstal stále početný a jednotný. Naprostá většina týmů má na soupisce hráče nastupující v Extralize, takže jejich skutečná síla v play off může být odlišná. My půjdeme do play off v naprosto stejném složení a v jarní části se budeme chtít tedy ještě více sehrát a stmelit a přenést si co nejlepší formu do vyřazovacích bojů.

Na jaké úspěchy s Brnem pomýšlíte? A co je třeba zlepšit, abyste se dostali co nejdále?
Myslím si, že hlavní motivací je pro nás pro všechny to, aby to letos jakkoliv cinklo. Loňské vyřazení ve čtvrtfinále bylo zklamáním. S odstupem času si ale myslím, že to byl v tu chvíli strop. V průběhu sezóny se nám rozsypala obrana a na play off zbyli pouze tři obránci, navíc všichni ve věku přes 40 let. To byla v kombinaci s 20 běhavými mladíky soupeře ve vytopené městské hale naše smrt. I přesto jsme odehráli vyrovnanou sérii, kterou nakonec rozhodly dva šťastné góly ve dvou prodlouženích. Letos je obránců dost a často musí vypomáhat za zraněné útočníky, takže z tohoto pohledu to vypadá nadějně, což se podařilo zlepšit zejména příchodem nových posil. Aby to cinklo je minimálně potřeba zůstat v základní části co nejvýše a přejít přes čtvrtfinále. Myslím si, že v semifinále zůstanou natolik vyrovnané čtyři týmy, že proč s potřebnou dávkou štěstí a maximálního úsilí nepomýšlet nejvýše? Finále by bylo pro naše starší zkušené borce skvělou tečkou, před pomyslným hokejbalovým důchodem. 

Před jarní částí se Lukáš Sterenčák vybavil zbrusu novým designem své masky!