V případě technických problémů kontaktujte webmastera webmaster@hokejbal.cz


[zdrojový kód]

NENECHTE SI UJÍT
UNIKÁTNÍ DVD
z MS v hokejbalu Plzeň 2009

Josef Poláček litoval nevyužitých přesilovek a dál věří v úspěch

VILLACH (AUT) - Mostecký útočník Josef Poláček nastoupil k úvodnímu utkání mistrovství světa reprezentací U20 v elitním útoku, byl jedním z nejvýraznějších hráčů na ploše a vstřelil první branku českého týmu. Musel se obejít bez zraněného parťáka Jana Kaliny a přes prohru odehrál povedený zápas.

Nástup Kanaďanů do utkání byl impozantní. Po patnácti minutách vedli 3:0. Čím to, že českým tým první třetinu prospal?
V začátku jsme byli hodně ustrašení. Mrzet nás může hlavně třetí gól, který padl v poslední vteřině. Kanada sice hrála přesilovku, ale na to se nemůžeme vymlouvat. Vhazovalo se deset vteřin před koncem třetiny ve středním pásmu a oni přesto dokázali dát gól. To se nemůže stávat.

Ty jsi po třech minutách hry v druhém dějství snížil na 1:3. Jak bys popsal svoji trefu?
Kanadští obránci chybovali, když byli dva v rohu a já přesto mezi nimi proběhl směrem k brance. Gólman si kleknul a otevřel celou horní část branky. Byl jsem sice v úhlu, ale trefit se nebylo moc těžké.

Od té chvíle jste hráli se zámořským týmem vyrovnanou partii…
Určitě jsme hru vyrovnali a ve třetí třetině byli dokonce lepší než soupeř. Bylo znát, že chceme vyhrát. Když budeme i v dalších zápasech hrát stejně dobře, nemám strach, že neuspějeme.

Asi bylo znát, že jste si pomalu zvykali na specifický povrch, na kterém většina hráčů hrála poprvé v životě. Čím je tak odlišný?
Na povrch jsme si ještě nezvykli. Myslím, že i proti Slovensku si budeme ještě v první třetině zvykat, ale postupem času to bude už jen lepší. Povrch je hodně měkký, míček odskakuje do výšky. Když přijde lob nebo skákavá přihrávka, je těžké ji zpracovat.

Pro tebe osobně bylo změnou i to, že po odstoupení Jana Kaliny se po tvém boku vystřídalo několik hráčů…
Na hře naší pětky bylo znát, že musel Kali odstoupit. Já s ním hraji už od osmnáctky na všech akcích, tak mi bude chvíli trvat, než si zvyknu na nového spoluhráče.

Kanaďané vám pomohli zpět do utkání také svou nedisciplinovaností. Čekal si, že budou hrát tak agresivně a budou hodně vylučovaní?
Jak si pamatuji Kanadu z osmnáctek, byl to běhavý, dobře technicky vybavený tým. Na nějaké faulování a zákeřnosti jim nezbýval čas. Tým, se kterým jsme hráli teď, hraje hlavně tvrdou hru. Některé zákroky byly hodně za hranicí pravidel a říkaly si o vyšší tresty. Kanaďané předvedli hned několik zákeřností, různé osekávání zezadu a podobně. Můžeme být rádi, že se nikomu nic vážného nestalo.

Početních výhod jste ale nedokázali dostatečně využít. Co chybělo k úspěchu více přesilovkových kombinací?
Přesilovky se nám nedařily, i když jsme se jim v přípravě často věnovali. Hráli jsme jich opravdu spoustu, ale nedokázali jsme si dobře nahrát a naše produktivita byla hodně slabá. V závěru rozhodlo taky to, že jsme si mysleli, že nás tlačí čas. Chtěli jsme zrychlit přechod do pásma, rychle se dostat do branky. Chyběl nám klid, který bychom měli třeba v první třetině.

Po prohře je jasné, že v dalších utkáních může zaváhání znamenat konec nadějí na finálovou účast. Jak těžké je být v takové situaci hned po prvním zápase?
Není to nejlehčí. Hodně napoví zápas proti Slovákům, ale je jasné, že bychom měli vyhrát všechny další zápasy, pak se do finále dostaneme.

Už jste viděli i své další soupeře. Co tě na utkání Slovensko – USA zaujalo?
Těžko soudit z jednoho zápasu, ve kterém si navíc oba týmy také zvykaly na plochu. Od Američanů jsem čekal víc. Slováci se s nimi sice nadřeli, ale byli jasně lepším týmem. Nečeká nás v úterý proti nim lehký zápas, bude rozhodovat to, kdo bude mít větší vůli po vítězství. Velkou roli sehrají i přesilovky.